Hlobílkovi byli krátce po skončení války velkými statkáři, tzv. kulaky. Vlastnili totiž statek a pozemky, které přibližně dvacetkrát převyšovaly plochu Václavského náměstí v Praze. Když odmítli vstoupit do družstva, tehdejší režim se s nimi příliš nepáral.
„Tehdy, 21. dubna 1951, přijelo k našemu domu nákladní auto, do kterého měl táta naložit své věci a okamžitě se z obce vystěhovat na samotu Dvorek u Jestřabic. Zdaleka tam nemohl naložit vše. Neodvezl si třeba ani postel,“ zavzpomínala na událost před 66 lety dcera sedláka Eliška Kolečkářová (86).
Hodonínský okresní soud v březnu letošního roku konstatoval, že se jednalo o křivdu. „Metoděj Hlobílek je účasten soudní rehabilitace,“ rozhodla soudkyně Lenka Králíková. Rozsudek vzápětí nabyl právní moci, protože obě strany se vzdaly práva na odvolání.
Rodina Metoděje Hlobílka trpěla jen kvůli tomu, že vlastnila rozsáhlé polnosti v Mistříně na Hodonínsku. Kromě vystěhování následovaly i další perzekuce. Hynek Zdeněk
Nejstarší syn Metoděje Hlobílka Milan kromě toho, že přišel o rodinný majetek, musel navíc v roce 1952 nastoupit k tzv. pétépákům (pomocné technické prapory – pozn. red.). V něm byly soustředěny »politicky nespolehlivé osoby«.
Za utrpěné křivdy se nyní dočkal odškodnění. „Ministerstvo spravedlnosti mu poslalo rovných dvě stě korun za nucené a nezákonné vysídlení. Ani se nedivím, že to poškozený považuje za legraci ze strany ministerstva,“ uvedl právní zástupce rodiny Lubomír Müller.
Ministerstvo přiznává, že panuje zjevný nepoměr mezi přiznanou částkou a těžkým osudem rehabilitovaného. „Tuto částku v žádném případě nepovažujeme za adekvátní odškodnění za veškeré útrapy, které byly panu Hlobílkovi za minulého režimu způsobeny,“ uvedl Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti.
Výši částky zdůvodňuje ministerstvo současnými zákony. Právní úprava přiznává nárok na odškodné jen těm osobám, které byly výkonem trestu či vazby omezeny na osobní svobodě.
„Toto však není případ pana Hlobílka, který byl vystěhován, na což tato právní úprava bohužel nepamatuje. Jediné, co tak bylo možné žadateli dle tohoto zákona přiznat, byla paušální náhrada nákladů tehdejšího trestního řízení ve výši 200 Kč,“ vysvětlil Říman s tím, že další nároky na odškodnění proto nelze uplatnit.
O případ se začal zajímat ministr
Po dotazu Blesku se o případ začal osobně zajímat ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Pan ministr je přesvědčen o tom, že odškodnění rodiny je naprosto neadekvátní. Zvažuje proto jiné cesty, jak by mohla být rodina spravedlivě rehabilitována,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
