9°C
Jenže Petr těžké chvíle překonal. Rehabilitace mu pomohly, díky silné vůli rozcvičil horní polovinu těla i ruce. Postupně se naučil jezdit na vozíčku, v rámci možností se o sebe postarat, mít dál pozitivní životní cíle.
Když se dostal do chráněné dílny a našel tam práci, měl vyhráno! „Bylo to kruté procitnutí, ale já nechtěl skuhrat. Musel jsem se s tím poprat,“ tvrdí dnes, 17 let po osudném pádu.
Opravuje domek, vyženil dvě dcery
Petr se může spolehnout na partu kamarádů, kteří mu pomáhají s postupným zvelebováním rodinného domku. Dalším klíčovým okamžikem se stal den, kdy potkal Renatu. Našel nový smysl života. „Máme pohodový vztah, vyženil jsem i dvě dcerky,“ usmívá se Petr.
Velikonoce? Doma mě nic neudrží!
Petr má rád zábavu, kdepak sedět v koutku doma. A letošní Velikonoce? Do auta dal vozík a vyrazil na mrskut. Najezdil 60 kilometrů, vyšlahal řadu kamarádek. Na jeho vařečce přibylo hezkých pár pestrobarevných stuh.
„Dovezl jsem tři košíky sladkostí, vajíček včetně kraslic nepočítaně. A ještě tři litry slovácké medicíny,“ usmíval se v pondělí odpoledne Petr. Co by řada jeho kamarádů za podobně bohatou pomlázku dala!
Vozíčkář Petr Kočenda má Velikonoce rád. Takhle s ním Blesk vyrazil na šlehačku na Slovácku. Zdeněk Matyáš
