8°C
Kraj v roce 2013 oběma hrdinům odhalil poblíž místa tragédie důstojný památník. „Osobně jsem je neznal. Z toho, co mi kolegové o nich řekli, šlo o spolehlivé chlapy, kteří svou práci dělali na víc než sto procent,“ řekl Blesku mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Osudného večera vyšlehly krátce po 20. hodině v prostorách kasina plameny. První jednotky dorazily za 2 minuty, následovaly je další. Na římse ve 2. patře stál jeden ze zaměstnanců a zoufale mával. Hasiči jej dostali na zem přes výsuvný žebřík. Zároveň se dozvěděli, že uvnitř zůstal jeho kolega.
Velitel zásahu David Kožuský rozdělil družstvo na dvě průzkumné jednotky a s Jaroslavem Gargulou se vydal hledat druhého zaměstnance kasina. V silně zakouřeném prostředí herny se oba hasiči rozdělili. Kožuský objevil pohřešovaného a žádal radiostanici o zásah proti šířícímu se ohni.
Ohnivé inferno
Krátce nato došlo ke katastrofě. Celý prostor vzplál, k zemi se řítily stropní podhledy. Velitel zásahu podle všeho neměl ve žhnoucím pekle šanci přežít, stejně tak zaměstnanec kasina.
Jaroslav Gargula uvázl v sousední chodbě. Zřejmě ztratil orientaci a nedokázal nalézt cestu zpět. Navíc nenadálé ohnivé peklo v herně mu odřízlo únikovou cestu.
Viník neznámý
Tragická událost se třemi mrtvými se stala předmětem pečlivého vyšetřování. Ukázalo se, že v objektu došlo k porušení řady protipožárních opatření. Například dvoukřídlové dveře z kasina na galerii, které měly sloužit jako úniková cesta, byly zabedněné dřevotřískovými deskami.
Další únikové cesty na schodišti přehradily desky herních stolů, dveře na této únikové cestě zůstaly zamčené a bez klíče. Požár s největší pravděpodobností způsobily nevyhovující rozvody osvětlovacích těles v podhledech stropu. Zkrátka šlendrián.
Experti hasičů všechna zjištění předali policii. Orgány činné v trestním řízení však nikoho neobvinily, vyšetřování případu skončilo odložením. Majitel kasina vyvázl s pokutou.
Očima kamaráda a kolegy
David měl tři děti, nejmladší čtyři měsíce, Jarda byl taky ženatý. Byli jsme skvělá parta, kamarádi, legrácky, mohli jsme se spolehnout jeden na druhého. U hasičů to ani jinak nejde, kdo má jinou náturu, dlouho tady nevydrží. S rizikem pochopitelně počítáte, ale když se stane podobná událost, hrozně těžko a dlouho se s tím vyrovnáváte. Mluvíte hodinu předtím s kamarádem na stanici a pak… Jsem rád, že kluci mají důstojný pomník, kde na ně můžeme každý rok zavzpomínat.
Ivo Jirásek, požární jednotka Lidická, Brno
