Kraj podle Andera navrženými zásadami územního rozvoje odsouvá řešení dlouhodobého problému. Jde o trasu nové silnice I/43, která má podle Politiky územního rozvoje ČR spojit dálnici D1 s plánovanou dálnicí Olomouc - Hradec Králové. Zatím není zřejmé, kudy nová čtyřpruhová silnice povede od dálnice D1 k Lysicím. "Bohužel se dosud nepodařilo najít způsob, jak uspokojivě vyhovět stěžejní připomínce Brna, tedy neodkládat řešení páteřní silniční sítě v brněnské aglomeraci o řadu let," uvedl náměstek primátora.

Tranzitní doprava ze severu na jih k dálnici D1 je v současnosti vedená přes Brno a také centrem mnohých obcí, které leží na silnici první třídy I/43. Trasa nové čtyřpruhové silnice první třídy nebude v případě zachování postupu kraje známá dříve než v roce 2019. Kraj totiž chce teprve zadat studii, která posoudí vhodné vedení této komunikace a na ni navazujících dopravních staveb. Její výsledky mají být zapracovány až do aktualizace územního plánu. Teprve poté je možné začít nové silnice projektovat.

"Jakýkoliv odklad rozhodnutí je nepřijatelný pro Brno i pro obce v sousedství. Odkládá se na neurčito řešení neudržitelného protiprávního stavu znečištění ovzduší v řadě obcí a městských částí," napsal Ander Tesaříkovi. Ten tvrdí, že Andera zajímá tranzitní doprava, a přitom neřeší auta mířící do Brna jako cíle. "To je 85 procent veškeré dopravy, na kterou Brno není připravené, navíc v podobě územního plánu z roku 1994," uvedl Tesařík. Město by podle něj mělo s krajem spolupracovat na vytvoření svého nového územního plánu a nespoléhat na to, že kraj za Brno dopravu vyřeší. Podle Tesaříka je to Ander kdo blokuje rozvoj města do budoucna.

Kraj v minulých měsících opakoval, že nemá dostatek podkladů pro to, aby rozhodl o vymezení koridorů plánovaných silnic, přestože územní plán chystá již čtyři volební období. Dokument vydaný v roce 2012 zrušil Nejvyšší správní soud. Kraj totiž nedostatečně posoudil vlivy plánované dopravní sítě na životní prostředí.