Jihomoravský kraj stanovisko potřebuje, aby mohl definitivně rozhodnout o tom, kudy tyto silnice povedou a mohl pokračovat v pořizování zásad územního rozvoje. Zastupitelé měli návrh s trasováním těchto silnic schvalovat ve čtvrtek, takto je musí podle vyjádření radního Antonína Tesaříka (KDU-ČSL) odsunout na leden. V první polovině roku se přitom ještě kalkulovalo s listopadem.

Kraj chce stihnout vydání územního plánu do podzimních voleb. Pro jeho vedení je to priorita vzhledem k tomu, že za 15 let existence krajů nemá tento klíčový územně plánovací dokument jižní Morava jako jediná a v roce 2012 tehdy schválený dokument zrušil Nejvyšší správní soud.

Postup kraje je však podle vedení Brna značně problematický. Kraj vyčlenil brněnskou aglomeraci a odložil rozhodnutí o vedení klíčových silnic, které mají odvést z města tranzitní dopravu a odlehčit postiženým obcím. "Celou brněnskou aglomeraci řeší kraj pouze pomocí územních rezerv. Vzniká tak dvourychlostní kraj. Zatímco všude jinde bude jasné, kudy které silnice povedou, v Brně a v okolních obcích nikoliv. Přitom jde o ekonomicky klíčovou oblast pro celý kraj," řekl novinářům náměstek primátora Martin Ander (SZ).

Kraj se hájí tím, že pro rozhodnutí nemá dostatek informací a chystá se až po schválení zásad zadat studii, která posoudí vedení silnic a dopady na životní prostředí v aglomeraci. "Studie se bude dělat zhruba dva roky a další dva roky bude trvat aktualizace zásad, čímž se dostáváme do roku 2020. Kvůli neschopnosti kraje tak budou postižené obce a městské části trpět negativními dopady dopravy ještě déle," uvedl Ander.

Brno proto po kraji chce, aby studii zadal okamžitě a pořizování zásad přerušil do doby, než bude hotová. "V tomto případě by bylo zdržení místo čtyř let zhruba rok," uvedl Ander a upozornil, že Ředitelství silnic a dálnic do jasného rozhodnutí nezačne ani s projektováním silnic, které jsou pro Brno životně důležité. Podle Tesaříka však není možná pořizování přerušit, protože stavební zákon ukládá zahájit práci na nových zásadách bezprostředně po zrušení soudem, napsal ČTK. Navíc podle něj Ander počítá účelově a zdržení by bylo větší než rok. "620 obcí by muselo za zásady čekat další tři roky," poukázal Tesařík.

Brno nyní čeká, jak se kraj zachová. Pokud návrh s trasováním R43 a R52 schválí, bude následovat druhé kolo připomínkování a vyjadřování příslušných institucí. Teprve poté bude možné schválit definitivní podobu ZÚR. Kvůli neochotě kraje postupovat jinak už někteří starostové z okolních obcí či spolky upozornily, že přijdou s žalobou, s jakou uspěly před třemi lety.