Podle Šabatové by měli mít cizinci nárok na zdravotní pojištění. V antidiskriminačním zákoně je podle ní novelou nutné doplnit ustanovení o odvozené diskriminaci. Ta se týká například matek pečujících o postižené děti, které sice ze zákona mají nárok na úpravu pracovní doby, ale zaměstnavatel jim nevychází vstříc. Ustanovení by mělo napomoci k větší ochraně těchto lidí.

Ombudsmanka upozornila, že již její předchůdce Pavel Varvařovský navrhoval vládě v roce 2011 zákonem jasně stanovit podmínky tzv. sociální detence. Mělo by to napomoci k větší ochraně lidí s omezenou svéprávností, kteří bydlí v různých pobytových zařízeních. Klienti v nich často mají omezený kontakt s okolním světem a podle Šabatové jde nyní o to, aby bylo jasněji určeno, za jakých podmínek jim jej lze zakázat.

Scházející opatrovnický zákon podle ní vnáší zmatky do vztahů mezi opatrovníky a lidmi, kteří o ně pečují. Někteří opatrovníci jsou nečinní k potřebám lidí, jejichž zájmy mají chránit, jiní jsou zase příliš aktivní a dělají za ně zbytečná rozhodnutí.

Šabatová upozornila na to, že schází mapa tzv. obvyklého nájemného v republice. V každém regionu se liší, přičemž podle obvyklého nájemného jsou určovány doplatky na bydlení jako jedna ze sociálních dávek. Podle některých občanů jsou doplatky stanovovány špatně, někteří si stěžují, že je nedostávají vůbec.

"Cizinci a jejich děti, kteří pobývají v ČR, by měli mít nárok na to být zapojeni do našeho systému veřejného zdravotního pojištění a považuji za chybu, že tomu tak zatím není," doplnila Šabatová. Celkově je ale se spoluprací s vládou spokojena.

Loni se na ministerstva obrátila s pěti legislativními doporučeními, v minulých letech přitom dostávala ministerstva od ombudsmana až deset těchto doporučení ročně. Jejich počet se snížil, protože podle Šabatové vedení ministerstev nyní berou na její doporučení větší zřetel již při tvorbě zákonů a vyhlášek.