Podle Stöcklové často nelegální ústavy dostávají namísto pokuty podmínku, aby se zaregistrovaly. Dál pak kraje kontrolují, jestli firmy podmínky splnily. Podle ministerstva by se ale měl tlak na postihování těchto zařízení zvýšit. Od ledna letošního roku se zvýšila maximální možná výše sankce ze čtvrt milionu korun na jeden milion.
Ministerstvo zpracovalo pro instituce manuál, jak mají postupovat. Doporučený postup se týká krajských úřadů, obcí s rozšířenou působností a také poboček Úřadu práce, ve vztahu ke kontrole příspěvků na péči. Ty se podle ředitele odboru sociálních služeb ministerstva stávají zdrojem příjmů neregistrovaných ústavů pro seniory.
Připravuje se také novela zákona o sociálních službách, která má zamezit tomu, aby neregistrované ústavy mohly sociální službu poskytovat. Novela se chystá ale nejdříve na rok 2016.
V Česku je nedostatek domovů pro seniory. Neregistrované ústavy fungují často vlastně jako ubytovny. Senior v nich má uzavřenou nájemní smlouvu. V lepším případě mu pomoc poskytuje vyškolená asistentka. Tito asistenti jsou ale často využívaní k jinému účelu, než jaký zákon zamýšlel. Poskytovatel služeb bez registrace je úkoluje v domovech a hotelech pro seniory, přitom tato zařízení nesplňují zákonem stanovené podmínky. Podle odborníků poskytují pečovatelské služby často lidé, kteří nemají žádnou odbornost. Senioři nedostávají kvalitní péči, nemají dostatek informací, hrozí i případy zneužívání jejich majetku.
Už v minulosti situaci v ČR kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Pracovníci její kanceláře zkontrolovali sedm neregistrovaných zařízení a zjistili, že péče v nich je neodborná, celkově špatná a životní podmínky nedůstojné. Šabatová uvedla, že nikdo neví, kolik těchto zařízení v zemi je. Podle ní z kontrol plyne jediný závěr: všechna tato zařízení by se měla zlegalizovat tak, že budou zaregistrována, anebo by měla ukončit činnost. Na to by měly dohlédnout krajské úřady.
