Vinice zasáhly mrazy dva roky po sobě. V obou případech byla škoda na neprodaném víně přes miliardu korun. Mrazy zasáhly vinice nejdříve 21. dubna a pak ještě 10. května. Vzhledem k tomu, že réva už rašila, byly květnové mrazy více zničující.
Vinaři odhadují, že na Znojemsku je poškozeno zhruba 38 procent plodných vinic. Ve velkopavlovické a mikulovské podoblasti jsou škody zhruba třetinové. V Čechách jsou vinice poškozené z pětiny rozlohy. „Nejlépe, co se mrazů týká, dopadlo Mikulovsko, kde jsou průměrné škody do výše 20 procent, nejhůře je na tom oblast znojemská a slovácká. Škody jsou taktéž lokální a místy i fatální,“ uvedl předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray.
Svaz nyní posílá analýzu škod na ministerstvo zemědělství s návrhem na zvýšení podpory pojištění trvalých kultur z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) z garantovaných 25 procent až na 70 procent. Vinaři chtějí také podporu pojištění i pro velké podniky. „Je jedno, zda je ztráta na domácí surovině u malého dvouhektarového pěstitele, či u velkého podniku, který obhospodařuje stovky hektarů vinic,“ uvedl Nyitray.
Podle něj se jako jedno z nejvhodnější opatření v letošním roce ukázaly protimrazové svíce. „Požadujeme vytvořit speciální dotační program na neinvestiční dotaci na nákup mazutových či parafínových svící,“ sdělil předseda.
Svazu vinařů se také nelíbí termín výsadby nový vinic, který chce prodloužit až do konce května. Některé firmy na to letos doplatily. Sazenice vysazené začátkem dubna vyrašily a komplet promrzly, a proto zřejmě zaschnou.
