I když se nikdo z obžalovaných k vůdcovské roli nehlásí, jména otce a syna Michala a Patrika R. se ve svědectvích objevují nejčastěji. Zbylí komplicové se podle všeho přiživovali na organizaci. Občas něco dovezli, sehnali suroviny, hledali vhodná místa k výrobě pervitinu. Nebo jen sháněli kupce.
Tak třeba Martin Z. ze Slavkova u Brna měl hned několik závislých kamarádíčků, kteří si čas koupili jím nabízené zboží. „Buď jsem si přišel k němu domů, nebo mi to prodal v restauraci ve městě. Koupil jsem si jednu čáru, tedy 0,1 gramu, za 150 korun. Ale nepřeháněl jsem to, pervitin jsem si dal maximálně dvakrát až třikrát do měsíce,“ popsal soudu jeden ze svědků.
Parta se zaměřila na Slavkov, Bučovice, Vyškov, občas se zbožím zajela i do Brna. Pervitin přesně navážený v sáčku nebo podle měrky odsypaný z injekční stříkačky se předával zájemcům na benzinových pumpách, na brněnském nádraží Zvonařka nebo třeba v obchodním centru Olympia. Jenže u soudu některým klientům začala selhávat paměť.
Náhlé selhání paměti
„Jo, něco jsem koupil, ale to už je dávno. Ani nevím, kolik toho bylo, určitě jen malé množství,“ přesvědčoval soudce Petra Jirsu, známého z kauzy vraždy v arboretu, další ze svědků. Paměť mu vrátily až citace z jeho původní výpovědi v přípravném řízení. A došlo i na odposlechy telefonátů.Obhájci obžalovaných, z nichž šest čelí soudnímu procesu na svobodě, budou mít těžkou roli. Státní zástupkyně Eva Žďárská totiž žádá pro perníkovou partu kvůli vysoce organizované činnosti trest v rozmezí od 8 do 12 let vězení.
