Václav věnuje po práci svému koníčku prakticky veškerý čas. Dokáže na dané téma vyprávět hotové romány. „Četník, to byla osobnost, ale i velký závazek. Kupříkladu pokud se chtěl oženit, musela jeho vyvolená splňovat řadu podmínek, aby neutrpěla jeho profesní čest. Když nesplnila, měl smůlu,“ vysvětluje Čiháček.
Hlavní impuls přišel od kolegů v četnické stanici Kuřimi, kteří mu nabídli, zda by u nich nedělal četníka. „Tam si člověk uvědomil, že ta uniforma má něco do sebe,“ říká nadšenec, který si ji nechal ušít za nemalý peníz.
Ke slavnostní má i vycházkovou šavli. Její replika přišla na několik desítek tisíc korun. V rohu četnické kanceláře je k vidění i originální prvorepubliková četnická puška, byť pochopitelně znehodnocená.
Pátrá po osudech místních četníků
Václav je pochopitelně příznivcem televizních seriálů o četnících, nedávno jej ve Zbýšově osobně navštívil Tomáš Töpfer coby Karel Arazim. Nadšenec ale také pátrá po těch, kteří byli předlohou tvůrců.
Perfektně má zmapováno, kdo sloužil v nedalekých Oslavanech, pátrá i po těch, kteří působili přímo ve Zbýšově. Kancelář zdobí i fotografie četníků, kteří padli za oběť zločincům nebo sudetoněmeckým bojůvkám na konci roku 1938.
Ve Zbýšově už Václava dobře znají, patří ke koloritu někdejšího hornického městečka. Často vystupuje na různých akcích, kam přijíždí v uniformě a na historickém kole. „Přiblížím první republiku, popíšu náročnou práci, kterou četníci vykonávali,“ vysvětluje.
Václav Čiháček si zahrál také ve filmech. Mimo jiné v pohádkách Zakleté pírko, Čertoviny, Strašidla či Z pekla štěstí.
VIDEO: Nadšenci z Kuřimi obnovili četnickou stanici.
Nadšenci z Kuřimi obnovili četnickou stanici. Hynek Zdeněk
