Spor byl vcelku jednoduchý. Umělci vadilo, že jeho dílo z roku 1968 chátrá kvůli tomu, že je uprostřed hřiště a šplhají po něm děti. „Jednali jsme s ním několikrát. Naše představa byla, že do koloritu místa ideálně zapadá, je jeho součástí. Bohužel jsme se neshodli,“ řekl Blesk.cz starosta Vranova Lubomír Vedra.
Nečekal na milost
Podle smlouvy z roku 2005 měla zápůjčka místa pro sochu Dyje – Osud stromu skončit v červnu 2021. Radnice nakonec Kristka vyzvala, aby si dílo odvezl. Ten tak učinil, ale s kontroverzní tečkou. „Myslím, že to bylo z jeho strany coby známého umělce nedůstojné,“ podotkl starosta k polystyrénovému lejnu. To na místě vydrželo jen dva dny, poté skončilo v radničním skladu.
„Do poslední chvíle jsem ještě čekal, že se toto prapodivné zastupitelstvo Vranova nad Dyjí umoudří a vyjde vstříc mnou nabídnutému řešení, totiž vysázet mezi sochou a dětským hřištěm živý plot. Prý, kdo by se o ty keře staral. Nečekal jsem tedy dále na milosti této infantilní společnosti a sochu jsem odvezl,“ svěřil se Kristek servru iDnes.
Kdo je Lubo Kristek
Český sochař, malíř a akční umělec, který žil v letech 1968–1990 v emigraci, především v Německu. Proslavil se zejména svými kritickými asamblážemi (trojrozměrné koláže) a happeningy. Jeho díla se nacházejí ve veřejném prostoru v Česku i v zahraničí. V Brně poutá pozornost jeho fialový dům, ze kterého trčí ruce.
V roce 1990 se vrátil z emigrace v Německu a usadil se v Podhradí nad Dyjí na Znojemsku. Jako součást prvního happeningu po návratu do rodné vlasti bylo odkryto dílo nazvané Božská pomíjivost tónu – klavír balancující na jedné noze na špičce jeho malířského ateliéru.
V letech 2005 a 2006 vytvořil výtvarně-filosofickou trasu poutních míst nazvanou Kristkova podyjská glyptotéka. Poutní místa koncipovaná jako sochařská zastavení jsou rozmístěna od pramene Moravské Dyje po soutok Dyje a Moravy. V roce 2007 měl Lubo Kristek sérii happeningů Requiem za mobilní telefony. Projekt vznikl jako protest proti přetechnizovanému světu a závislostem na moderních technologiích.
