„Nikdy jsem nebyla jako většina modelek, ale i tak jsem se rozhodla pro tuto cestu. Makala jsem na sobě, až když jsem se stala Miss Brno, začala jsem si konečně věřit, že to zvládnu a že můj směr je správný,“ svěřila se absolventka obchodní akademie a milovnice sportovního aerobiku.
Noční můra v Kuala Lumpur
Jenže před dalším vrcholem, soutěží Miss Česko, přišla lákavá nabídka na modeling do Asie. Michaela se těšila na nové zkušenosti a zážitky, jenže po příletu do Malajsie okamžitě zjistila, že jde o něco jiného.
Fotky na Instagramu jsou podvod, říká česká studentka. Takhle to dopadne, když je zkusíte pořídit vy
„Moje práce měla být čistě o modelingu, ale to, s čím jsem byla seznámena a co jsem viděla, z toho mi bylo zle hned první den. Žádná smlouva se nekonala a naše práce měla probíhat v restauraci, respektive klubu, kde jsme měly fungovat jako hostesky, spíše ozdoby podniku, které si vydělaly hlavně tím, když s hostem i odešly. Holky byly většinou ruské a ukrajinské národnosti, udělaly všechno pro peníze, a když říkám vše, tak myslím úplně vše,“ popsala bez obalu Michaela realitu v klubu.
Drogy a prostituce
Mladá žena na druhém konci světa náhle prožívala drsnou školu života. Pochopila, že nejspíš naletěla pofiderní agentuře. Ale snažila se najít řešení. „Obcházela jsem modelingové agentury a občas se zadařilo. Nabyla jsem dojmu, že to takhle zvládnu, a v takovým režimu jsem fungovala dalších 14 dní. Stále jsem byla vykolejena z celého scénáře, co se odehrával, a tiše jsem po večerech sledovala celé dění. Ty holky neměly kousek soudnosti a pro peníze byly schopny úplně všeho. Koks a perník byly na denním pořádku a mě z toho bylo jen do pláče,“ popsala své pocity.
Úplný šok přišel poté, co do klubu vtrhla místní policie, začala dívky vyslýchat a zkoumat jejich pasy. Michaela ten svůj u sebe neměla. O dvě hodiny později skončila s pouty na rukou na policejní stanici.
„Policajt, který dostal náš případ, s námi samozřejmě zacházel jako s největšími špínami planety. Posedaly jsme si na plastové židle a sedačku, která na stanici byla, a o pár sekund později nám bylo křikem a vulgárně přikázáno, že naše místo je tak maximálně zem. Lekla jsem se a rychle se přesunula na špinavou zem mezi kočky. O pár hodin později jsme dostaly jídlo, příbory pro nás nebyly a musely jsme to jíst z té hnusné země,“ popsala Miss Brno nevlídnou atmosféru.
Devět nekonečných dnů
Jenže to byl teprve začátek hrůz. Následovala vazba, poté převlečení do odpudivých vězeňských mundúrů a převoz do věznice. Tam strávila Češka více než týden plný obav, smutku a beznaděje.
„Dostala jsem taky úbor, poté zubní kartáček, pastu a tuhé mýdlo na ruce. Pak nás rozdělili do dvou cel cca 10x3 metry a tam nás bylo jedenáct. V tom prostoru byla pouze vyvýšená zem z palet, koryto a otvor, kam stékala i voda. Žádná postel, žádný záchod, žádná deka, polštář, šampón, toaletní papír, zkrátka nic. Neměla jsem pojem o čase, jen přes malou mřížku bylo vidět, jestli je den nebo noc, nebo se dalo řídit i podle jídla.“
Konečně telefon z domova
Po pěti dnech se Míše dostalo naděje, že její 24 hodin denně trvající můra skončí. Ozvala se její rodina, několik minut mohla se svými nejbližšími telefonovat. O její případ se navíc už zajímal český konzulát v Malajsii. Trvalo ale ještě další 4 dny, než se dívka dostala z ponurých prostor na svobodu. A okamžitě zamířila domů na jižní Moravu, kam dorazila začátkem března. Další dva měsíce sbírala odvahu, aby svůj případ zveřejnila.
Drsná životní zkušenost
„Chtěla bych upozornit na druhou stránku modelingu a na to, že vše není tak růžové jako na instagramu a v médiích. Beru to jako obrovskou životní zkušenost, ze které jsem se ponaučila, a vážím si mé rodiny za to, jak mě podpořila a že nepochybovala,“ shrnula Michaela Sedláková svou cestu z vrcholu na dno a zase zpět.
