Tomu se říká věrnost! Jan (93) a Marie (84) jsou spolu už 60 let: Nehádali se a vychovali 13 dětí

„Ano, ano.“ I po šedesáti letech neváhali ani chvilku. Jan (93) a Marie (84) Petruchovi před farářem opět složili svůj manželský slib. Dali ho na poutním místě, kopci sv. Antonínka u Blatnice pod Svatým Antonínkem.

Jan si poté za aplausu přítomných a v záplavě stovek bublinek opět odváděl od oltáře svou nevěstu. Manželé věří, že si byli předem předurčeni vyšší mocí.

„Nebylo to tak těžké vydržet. Prakticky nikdy jsme se nehádali, a když už, tak to nestálo ani za řeč,“ řekl s úsměvem ve tváří Jan Petrucha (93), který do manželství vstupoval v Kristových letech.

S Marií vychovali 13 dětí, 7 synů a 6 dcer. „Těžký život nás hodně sblížil. Nebyli jsme pro komunisty žádoucí. Manžel nesměl pracovat ve svém oboru a já byla vyhozena ze školy,“ upřesnila Marie.

Jan se přitom svatby málem nedožil. „Jsem potřetí na světě. Poprvé jsem málem nepřežil konec druhé světové války. Jeden rumunský voják jel u nás v Hroznové Lhotě na kole a vezl rozkaz. Nevšimnul si přitom, že přejel bojovou linii, a jel přímo k Němcům. Začal jsem proto na něj z okna rychle křičet: Stůj, tu Germán. Hned jsem schytal dávku z německého automatu, ale Rumunovi jsem tím zachránil život,“ vysvětlil Jan.

O několik let později přežil Jan děsivý pád. „Byl jsem v uranových dolech v Jáchymově. Spadl jsem tam při tom do 30 metrů hluboké štoly. Na tu práci ani nevzpomínám, jak na ten let,“ přiznal „novomanžel“.

 Receptem na dlouhé manželství je podle Petruchových porozumění. A na čem si oba »novomanželé« pochutnají? K obědu mají rádi svíčkovou, vepřo knedlo zelo nebo řízek s bramborovým salátem. K večeři má Jan rád pohádku mládí – krupicovou kaši.