23°C
Ještě předtím museli skousnout, že po skončení kariéry v roce 1988 nebyli pro žárlivé funkcionáře ti praví, aby trénovali nástupce. Bratrům jednoduše vzkázali, ať se o sebe postarají sami!
Jan (71) se uchytil ve Švýcarsku, kde pracoval 15 let. Zprvu ještě hrával a trénoval kolovou, vychoval tamní šampiony, zároveň pracoval jako skladník a pak byl mechanikem. „Svěřili mi klíče od celého areálu. Toho jsem si hodně vážil,“ vzpomněl. Na kole seděl naposled před 15 lety. „Ke konci už jsem moc nevyhrával, poslední mač byl ale vítězný,“ zdůraznil. V kondici se Jan udržuje dodnes. „Miluju tenis. V zimě jezdíme na lyže a mám taky horské kolo.“
Jindřich (74) předával umění Rakušanům. Pracoval jako brusič, frézař a zámečník. Po návratu do Česka dokázal minulé křivdy překousnout. Sálové cyklistice se v roli předsedy stará o veškeré zázemí. Speciál na kolovou proto na rozdíl od bratra osedlá dodnes, když potřebuje svěřencům něco ukázat. „První tři minuty jsou jak za mlada, pak se projeví stáří,“ směje se.
Vitální sourozenci dnes bydlí spolu i s rodinami ve vlastnoručně spraveném domku v brněnském Králově Poli. Doslova si užívají spokojeného důchodu. Bez sebe ani dnes nedají ránu. I když - chalupy mají oba v Čenkovicích u Lanškrouna - každý ale svou. „Ovšem nemůžeme spolu ani proti sobě hrát tenis. A vlastně ani jiný sport. To by u nás vedlo k infarktu nebo bychom se pozabíjeli,“ hlásí za souhlasného přikývnutí bratra Jindřich.
