Kdy zvolit dodatečné zateplení konstrukce?

Sendvičovou konstrukci znáte třeba ze zateplování paneláků. U této konstrukce je použito více druhů materiálu, například užší zdivo o šířce 30 cm, na které se následně instaluje další vrstva tepelné izolace tak, aby celá konstrukce dohromady vyhověla nárokům na tepelněizolační vlastnosti konstrukce. Strašákem tohoto řešení je jeho nesprávná instalace. Kvůli tomu se mohou objevit různé problémy, jako jsou praskliny, zatékání vody, delaminace a riziko vzniku plísní, které obyvatelům domu mohou přivodit zdravotní potíže. Špatná instalace může vést ke zhoršení tepelné izolace nebo dokonce ke zhoršení stavu budovy. Na opravu všech uvedených chyb pak musíte vynaložit další finanční prostředky.

Autor: HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

4 hlavní nevýhody sendvičové konstrukce

  1. Po cca 25-30 letech je nutné celé fasádní zateplení demontovat a provést nové zateplení.
  2. V praxi není možné přesně spočítat tzv. rosný bod tak, aby vyšel přesně na styk dvou materiálů. Často se tedy rosný bod objevuje uvnitř zdiva a dochází ke kondenzaci vlhkosti, tvorbě toxických plísní, spórů atd.
  3. Pokud je budova difuzně uzavřená, má sice dobré tepelněizolační vlastnosti, ale stavba nedýchá, což může mít za následek zhoršení vnitřního klimatu budovy (například vlhkost, vysoká koncentrace CO2, rosení oken).
  4. Vnější zateplení mívá často slabou mechanickou odolnost, takže se do něj může dostávat hmyz a ptáci (hlavně datlové), kteří tam pak budují svá hnízda. Také si na zateplené fasádě můžete všimnout uražených rohů, promáčklin a děr, které vznikají díky mechanickému poškození – stačí pak silná rána míčem a je to.

„Zateplení domu dodatečným zateplovacím systémem dává smysl u starších, již postavených budov, které jsou z hlediska dnešních a budoucích norem nehospodárné. U novostaveb se ale jedná o čistý nesmysl,“ říká Eliška Smolová ze společnosti HELUZ. Jaké zateplení je tedy lepší pro novostavby?

Proč uvažovat o jednovrstvé konstrukci?

Jeden z nejaktuálnějších trendů v oblasti stavebnictví je využití jednovrstvého zdění. Taková obvodová stěna už nevyžaduje dodatečné zateplení zvenčí, protože má sama o sobě natolik dobré vlastnosti, že další zateplení není nutné. Zdění má proto jen jednu vrstvu – cihlu. A samozřejmě ještě omítku. Jednovrstvé zdění zaručuje difuzní otevřenost stavby při zachování výborných tepelněizolačních vlastností (zdravé vnitřní klima budovy). Hlavním benefitem jednovrstvého zdění je nesmírně rychlá a přesná konstrukce. Vždycky platí, že čím méně pracovních kroků je potřeba udělat, tím je menší pravděpodobnost výskytu chyby. Další výhodou je stabilita a dlouhá životnost jednovrstvé konstrukce, která převyšuje životnost zateplovacích systémů. Přesvědčte se sami u následujícího cenového srovnání.

Autor: HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Cena vícevrstvé versus jednovrstvé konstrukce

Jednovrstvé zdění s cihlami o šířce 44-50 cm je samozřejmě dražší než tenké zdění o šířce 30 cm. Po pečlivém sečtení nákladů, které zahrnují materiály na zateplení, nutné kotvení, složení omítky, pracovní náklady a časovou náročnost, vychází celková cena na podobné částky. S jednovrstvou konstrukcí navíc nemusíte řešit zateplení v budoucnu. „Venkovní zateplení má totiž životnost pouze 25-30 let. Po skončení životnosti by správně mělo dojít k výměně. V případě mechanického poškození by k tomu mělo dojít dokonce i dříve. To přináší další náklady, které z vícevrstvé konstrukce nakonec dělají dražší řešení, než nabízí jednovrstvá konstrukce. Nemluvě o tom, že vícevrstvá konstrukce má oproti jednovrstvé konstrukci vliv na nezdravé a nepřirozené vnitřní klima budovy,“ říká Eliška Smolová ze společnosti HELUZ.

Cihla se ukazuje jako nejvhodnější materiál pro jednovrstvé zdění

V jednom stavebním kroku se řeší jak zdění obvodových stěn, tak tepelná izolace. Dnešní cihly jsou vyrobeny s mnoha vzduchovými dutinami, tenkými žebry a speciálním spojovacím systémem zvaným pero+drážka. Díky tomuto designu cihly splňují požadavky na nízkoenergetickou výstavbu (nZEB) bez potřeby dodatečného zateplení. V současnosti jsou nejčastější dva typy nízkoenergetických staveb – jaké cihly se pro ně hodí?

1. Domy s téměř nulovou spotřebou energie

Standard nZEB (nearly zero energy building) je základní normou pro dnešní novostavby. Tu splňují cihly z řady HELUZ Family (bez výplně) již od šířky 44 cm. Konstrukce z HELUZ Family 44 má ke všemu nejlepší poměr cena/výkon.

.
Autor: HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

2. Pasivní domy

Jedná se o vyšší standard nízkoenergetických staveb. Většinou se obejdou bez tradičního systému vytápění a klimatizace. Cihly plněné polystyrenovým granulátem (2in1) jsou vhodné právě pro budovy tohoto typu. Jde například o HELUZ Family 44 2in1 nebo HELUZ Family 50 2in1 – mají nejlepší tepelněizolační vlastnosti na trhu. Použití těchto cihel vám ke všemu umožní získat dotace z programu Nová zelená úsporám.

Autor: HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Klíčových 10 %

HELUZ je partnerem, kterému nejde o to vám prodat cihly. Chce se naopak zasadit o koncepční přístup k bydlení, aby se myslelo nejen na vaši budoucnost, ale i na budoucnost vašich dětí. K tomu chce šetřit životní prostředí a stavět domy dlouhodobě udržitelné, které šetří vaše investice i v průběhu času. Cena hrubé stavby domu činí okolo 10 % celkových nákladů na zhotovení rodinného domu. Zároveň je hrubá stavba – stavební materiál – jediná věc, kterou už nikdy nevyměníte. Vyměníte okna, kuchyň, podlahu i střešní krytinu. Konstrukci ale ne. A přitom právě těchto 10 % má naprosto zásadní vliv na kvalitu a zdraví našeho domu i v daleké budoucnosti. Nešetřete na sobě za každou cenu.

Více na smysluplnycelek.cz.