Když to dál nejde
„Zhubnout jsme se pokoušeli oba mnohokrát,“ popisuje devětačtyřicetiletý Petr. On sám se s váhou dostal až na 136 kilogramů a jeho bratr ještě o deset kilogramů víc. Oba měli k obezitě dědičné předpoklady, a i když se sami pokoušeli zhubnout vlastními silami, nešlo to. „Moje nejnižší váha, na kterou jsem se dokázal dostat, byla 126 kilo a Slávkova 133 kilo. To bylo naše maximum a od té doby se už váha nepohnula,“ vzpomíná.
Obezita se samozřejmě negativně podepsala i na jejich zdraví. U Petra se v důsledku obezity 2. stupně rozvinula mimo jiné i cukrovka 2. typu, k níž měli oba muži také dědičné předpoklady – trpěla jí i jejich maminka.
Zdraví jako hnací motor
„Na dovolené jsme se od jednoho člověka dozvěděli o OB Klinice. Moc si jejich služby pochvaloval, ale ještě dlouho nám trvalo, než jsme se odhodlali poslat tam vyplněný formulář,“ vzpomínají dvojčata. Právě zdraví bylo nakonec tím hlavním důvodem, který je přiměl obrátit se na odborníky. Petr totiž kromě cukrovky trpěl i vysokým krevním tlakem a dalšími nemocemi způsobenými obezitou. Když pak dostal covid-19 s těžkým průběhem, rozhodl se zatočit nejen s kilogramy, ale i s přidruženými nemocemi. A jeho bratr Jaroslav se do toho rozhodl jít s ním. Společně totiž nejen pracují, ale i bydlí v jedné domácnosti, takže se mohli vzájemně podporovat v dodržování dietních a režimových opatření. S těmi začali v březnu 2021, kdy společně nastoupili do OB Kliniky.
„Každý klient musí před operací navštívit několik odborníků různých specializací, které na klinice máme,“ vysvětluje primářka OB Kliniky MUDr. Petra Šrámková. „Ti všichni jej vyšetří a domluví se, že je připraven k bariatrické operaci,“ pokračuje. Záleží také samozřejmě na jeho celkovém zdraví, výsledcích testů, gastroskopii a jeho připravenosti udělat změny ve svém jídelníčku, v pohybu a vůbec v celém životě. „Jak dlouho to trvá, je tedy individuální,“ říká lékařka.
Porce jako pro tříleté dítě
U sourozenců Šmídkových to bylo nakonec půl roku. Za tu dobu shodili kolem pěti kilogramů a byli připraveni na operaci. „Cílem je, aby klient v této době zvládnul pravidelně jíst a prokázal schopnost spolupráce s mírnou redukcí hmotnosti,“ vysvětluje psycholožka OB Kliniky Mgr. Iva Belasová.
O tom, jaký zákrok bude pro klienta nejlepší, rozhoduje bariatrický chirurg společně s celým spolupracujícím týmem. Dvojčatům doporučil plikaci žaludku – laparoskopicky prováděný zákrok, při němž se zmenší objem žaludku.
„Po tomto zákroku zůstává pacient dvě až tři noci na klinice a pak je propuštěn domů,“ popisuje primářka MUDr. Šrámková. „Ihned po operaci začíná dodržovat upravený jídelníček a pomalu se vrací k normálnímu jídlu, ale v objemu 100 až 150 ml, což je, dá se říct, porce pro tříleté dítě,“ pokračuje. Následně chodí na pravidelné kontroly, které jsou první rok po zákroku častější, druhý rok po operaci půlroční a následně alespoň jednou ročně. „Samozřejmě dle potřeby dochází i na konzultace k jednotlivým odborníkům, jako je nutriční specialista, psycholog a podobně. Ideálně by měl pacient po bariatrické operaci docházet na kontroly celoživotně,“ upozorňuje MUDr. Šrámková.
S kilogramy ubyly i prášky
A jaké jsou výsledky? „Dnes mám krásných 81 kilogramů a Slávek 82. Cítíme se dobře a jsme šťastní, že nám ubylo prášků,“ směje se Petr. Svoji cukrovku dostal pod kontrolu, stejně jako ostatní nemoci, a cítí se skvěle. „Chce to mít pevnou vůli a vydržet. Stále dodržovat dietní opatření, což třeba o dovolených není úplně jednoduché. Ale oba jsme rádi, že jsme do toho šli a určitě bychom to doporučili všem, kdo mají stejné problémy,“ dodává.
„Po bariatrických výkonech se obecně redukuje 20 až 50 procent původní hmotnosti,“ říká primářka Šrámková. „Úspěšnost je okolo 80 procent, nicméně i těm, kterým se nedaří, se dají nabídnout jiné možnosti – účinná farmakoterapie nebo jiný operační zákrok. To je jeden z dalších důvodů, proč docházet na pravidelné kontroly, i když se zrovna nedaří hubnout,“ uzavírá.
