Z baru, z obchodu nebo raději vlastní příprava?
Svařák se dá připravit doma, objednat v baru, koupit na vánočních trzích anebo si jej můžete už hotový pořídit v obchodě a doma jen ohřát, případně dosladit. Penny leták teď navíc umožňuje pořídit si svařák za příjemnou cenu, a tak může domácí příprava svařáku jít na pár týdnů na vedlejší kolej.
Až akce skončí, rozhodně na svařák nezanevírejte! Tady je rychlý a snadný recept na jeho přípravu:
- 700 ml středně kvalitního červeného vína
- 1 pomeranč
- 150 g nejlépe třtinového cukru
- 200 ml vody
- 1 lžička hřebíčku
- 1 lžička nového koření
- 1 celá skořice
Začněte pomerančem. Pokud je z běžného prodeje, oloupejte jej. Je-li bez chemického ošetření, jen ho omyjte a kůru na něm ponechejte. Pomeranč propíchejte hřebíčkem. Do vyššího hrnce nalijte víno a spolu s pomerančem i kořením jej zahřejte tak, aby téměř vařilo. Ale k varu dojít nesmí! Přidejte cukr, vodu a držte při vyšší teplotě cirka 30 minut tak, aby nedošlo k varu. Pak nechte cirka 5 minut volně odstát.
Hotovo, můžete podávat. Dobré je nalévat do skleniček přes sítko tak, aby koření v nápoji neplavalo. Pokud sítko nemáte, nevadí. Koření je dost velké na to, aby se mu i při pití dalo vyhnout.
Ochutnali byste nejdražší svařák světa?
„V podniku Searcys Restaurant & Champagne Bar, který se nachází na londýnském nádraží St Pancras International, kde končí vlaky TGV Eurostar, vás sklenička horkého nápoje vyjde na 60 liber (2100 korun). Cinnamoney Spiced Wine se zde dělá z Calvadosu a dezertního vína pro náročné zákazníky Chateau des Gravieres Bordeaux,“ uvedl server Eurozprávy.cz.
Kdo vytvořil svařené víno?
Tomuto nápoji je dnes už více než dva tisíce let. První zmínky se o něm dochovaly z 2. století našeho letopočtu. Tehdy jej antičtí Římané používali jako ochranu vlastního těla před zimou. Že jde o skvělý způsob, jak se zahřát při chladných večerech venku i doma, o tom každý víme své.
Protože Římané pak dobývali mnoho území po celé Evropě, svařené víno se dostalo i do dalších lokalit. Víno brávali s sebou a ohřívali je i s kořením všude, kde to bylo při nižších teplotách jen trochu možné. Středověk znamenal další vzestup v oblibě vína. „Evropané míchali ohřáté víno s kořením, protože věřili, že tak podpoří zdraví a zabrání nemocem,“ uvádí MilujLife.cz.
Svařák nám zachovali Švédové. Jako glögg
Pak ale nastal pád. Tedy z pohledu červeného vína. Evropa už o něj tolik nestála. Švédsko však bylo výjimkou. A tak nám Švédové zachovali tradici svařeného červeného vína až do novověku. Ve Švédsku získalo podezřele známý název „glögg“. Později se prosazovala i varianta glögg s koňakem. Vidíte v něm současný grog? Ten samozřejmě nemá se svařeným vínem dnes už nic společného, ale původ slova hledejme právě tady.
Ke svařenému vínu se Evropa vrátila v 19. století
Koncem 19. století došlo k dalšímu zlomu. Tehdy se totiž glögg začal spojovat s Vánocemi, a tak si každý obchodník s vínem časem vytvořil vlastní recept na svařák. Kořeněné a pro zbytek Evropy dávno zapomenuté svařené víno se vrátilo v novém svátečním světle. Ve většině zemí světa už zůstalo dodnes.
„Variace nyní zahrnují vše od červených a bílých vín přes směsi sangrie a vermutu až po portské – recept každé země se od ostatních mírně liší. Například finské „Gluggi” má místo bourbonu vodku, Irové zase používají Irish whiskey,“ dodávají v MilujLife.cz.
