Kopcovitá oblast byla dlouho po založení Nového Města nezastavěná. Vyskytovaly se tu hlavně ovocné sady, zahrady, kláštery a na návrších jako dominanty kostely, jejichž poloha byla zakladatelem města císařem Karlem IV. do nejmenších podrobností naplánována. „Kostely zde byly vybudovány do tvaru pomyslného kříže. Svislé rameno kříže je tvořeno spojnicí mezi kostelem sv. Kateřiny, kostelem Na Slupi a vyšehradskou bazilikou. Vodorovné rameno kříže je spojnicí mezi klášterem Na Slovanech a kostelem na Karlově. Uprostřed kříže je pak kostel sv. Apolináře,“ připomíná Petr Ryska, autor projektu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti. Za panování podivínského Rudolfa II. zde bydleli prazvláštní lidé, třeba tajemný alchymista Edvard Kelly, který nalezl útočiště v pověstmi opředeném Faustově domě. K vidění je toho v této oblasti ovšem mnohem více.
Útočiště pražské galerky
O pár metrů dále se nacházela proslulá hospoda Jedová chýše. Jednalo se o lokál s nejdelší historií na území Prahy. „Chodili sem takříkajíc lidé bez krejcaru v kapse. Polévka se nalévala do důlků vyhloubených přímo ve stole a lžíce byla přivázána na řetězu ke stolu. Když host dojedl, utřel hospodský důlek i lžíci a další host mohl navázat na libou činnost předcházejícího,“ poznamenává Petr Ryska s tím, že Jedová chýše byla zbourána v roce 1933 a místo ní stojí funkcionalistický činžák.
Porodnice sv. Apolináře
Do staré Anglie nás přenese novogotická Zemská porodnice u sv. Apolináře z červených režných cihel podle návrhu Josefa Hlávky z let 1867–70. Ve své době byla považována za největší porodnici v Evropě. Součástí nemocnice byl i nalezinec, kde chudí lidé děti odkládali, a tajné oddělení, do kterého vedl zvláštní vchod, kde mohly porozené dítě zanechat bohaté dámy nebo zde i porodit, vše samozřejmě velmi diskrétně.
Protialkoholní záchytka vzorem pro svět
Budova pod kostelem sv. Apolináře je jedna z nejslavnějších v republice – jedná se o původní místo první protialkoholní záchytky u nás. Ta se stala československým vývozním artiklem – protože se osvědčila, byla potom po pražském vzoru zřizována i jinde ve světě. Prvním hostem zde byl ruský námořní inženýr. Záchytka se sice v roce 1993 odstěhovala a je nyní na Bulovce, budova však ve své slavné tradici pokračuje, dokonce ji rozšířila – dnes je tam detoxikační jednotka a sexuologický ústav.
Kostel Na Trávníčku
Na samé hranici Nového Města a Vyšehradu se nachází skvost v podobě kostela Panny Marie Na Slupi (říká se také Na Trávníčku). Byl postaven spolu s klášterem servitů v letech 1360–75. Podle legendy přislíbil římský císař Karel IV. založení kláštera servitů před obrazem ve Florencii jako dík za své uzdravení. Dnes v budově kláštera sídlí Revmatologický ústav.
TIP redakce
Záhadný Apolinář a jeho okolí
Oblastí Horního Nového Města se můžete projít i s průvodcem. Ten vám mimo jiné ukáže, kde stála Jedová chýše, uvidíte jednu z nejznámějších a nejslavnějších porodnic v Praze, nemocnice a lékařské ústavy, stejně tak jako kliniku pro léčbu závislostí a psychiatrii… V souvislosti s těmito objekty se dozvíte, kdy a kde pracovně pobýval Albert Einstein, když se zdržoval v Praze. Vycházka se koná 18. 3. 2020 od 17:15, sraz je před Michnovým letohrádkem, Ke Karlovu 462/20. Více informací zde.
