Povolání sládka připadá mnoha lidem velmi atraktivní, jak se ale dobrým sládkem stát? A kolik piva musí dobrý sládek vypít?

Povolání sládka bezpochyby na první dobrou hezky zní, ale není to jen o ochutnávání piva. Pravdou je, že dobrý sládek by měl mít k pivu pěkný vztah. Měl by ho pít, pít rád a pravidelně, ale také střídmě. Sládek ale musí rozumět i kvasným technologiím, takže pouhá praxe u výčepu nestačí, a je k tomu potřeba také škola.

Kde tedy pivovary sládky hledají?

Sládky u nás vychovává například VŠCHT, ale těch škol je více, nejen u nás, ale také v zahraničí. Sládků je ale málo, je to povolání, které vyžaduje i poměrně dlouhou praxi. Že k pivu musíte mít pro tuhle práci vytvořený vztah, je ale hezky vidět i na tom, že se tato profese celkem často dědí z generace na generaci. U nás jsem sice prvním sládkem v rodině já, ale mám radost, že už mě následuje moje dcera.

Na druhou stranu i tahle profese se asi mění. Pro vaření se prý často používají takzvané chmelové pelety. Nešidí nás tedy tak trochu pivovary?

Peletami pivovary pivo v žádném případě nešidí. Naopak. Pro vysvětlení - pelety nejsou nic jiného než výsledek procesu usušení a namletí chmele při nízké teplotě. Pelety jsou pak přechovávány ve vakuovém balení jako např. káva, po celý rok, do další sklizně chmele a uchovávají si tak díky tomu své prvotřídní vlastnosti. Chmelové pelety mají pro pivovarníky i konzumenty mnoho výhod, než když se používá sušený a lisovaný chmel.

Ne každý asi ví, že chmel je rostlinou příbuznou konopí. Mají tedy i podobné účinky?

Teď jsem se opravdu pobavil (smích). Je pravda, že rostliny opravdu patří do stejné čeledi, jde o velmi blízké příbuzné. Ale účinky marihuany spočívají v aktivní látce THC. Tu ale v chmelu nenajdete a ani kdybyste se rozhodli chmel kouřit, tak vás z něj barevné sny nečekají. Chmel jednoduše patří do piva.