Projekt Šance se snaží těmto lidem pomáhat přes dvacet let. Proč se někdo vydá na dráhu prostituta? Důvody mohou být různé, říká k tomu zakladatel spolku László Sümegh. Většina klientů Projektu Šance jsou děti z ústavní péče státu. Absolvovali dětské domovy anebo jsou z nefunkčních rodin. Řeknete si ale, to přece není možné, aby někdo šlapal jen za jídlo. Pravda je ale ještě horší, než to vypadá.
Projekt Šance své klienty nazývá „dětmi ulice“. Většinou jsou bez rodiny nebo se je vlastní rodina snaží využít. Zpravidla prošli zneužíváním, a když potom skončili na ulici, bez práce, bez vzdělání, bez sociálních a pracovních návyků, je to už jen kousíček k tomu kývnout, když je někdo osloví s nabídkou jídla a přespání. Ještě si pochvalují: „…no dobrý, dá mi najíst, napít a mám dnes kde přespat,“ a ani si neuvědomí, že přes noc byli komerčně sexuálně zneužiti, jako sirotci, které vlastní rodina opustila, to tak nevnímají. Žijí na okraji společnosti, a kromě těch, co se je snaží zneužít, se jich ostatní spíš štítí.
Díky tomu, co zažili, jsou pak lehce manipulovatelní a alkohol nebo „tráva“ jsou tím „menším“ problémem. Většina z nich se totiž dostane do koloběhu – ulice – sex – drogy a potom… vězení, a to už je úplně jiný kolotoč, protože se záznamem v rejstříku trestů nemůžete uklízet ani na WC.
Přesto ale v Projektu Šance usilujeme o to, aby se i na tyto lidi nezapomnělo, a snažíme se jim pomáhat. Několik příběhů o „dětech ulice“ můžete najít na webu POMÁHEJTE MAILEM, kde se lze jednoduše zapojit přes e-mail do pomáhání, když Vám jejich osudy přijdou spíš smutné než vzrušující.
A jak jim vlastně Projekt Šance pomáhá? Ve streetcentru jim nabízí službu PRVNÍ POMOC V NOUZI. Ta hlavní pomoc však přichází až v Domě Šance, kde klienti sdružení najdou nejen práci, ale hlavně se tam mohou učit sociálním a pracovním návykům, prostě životním změnám k lepšímu. Heslo spolku, že pomáhají „dětem ulice“ postavit se na vlastní nohy, tam uvádějí do praxe. Vánoční emailing s dalšími informacemi najdete zde.
