Mám truhlářskou dílnu nedaleko Českých Budějovic, tedy nejen já, mám ji se dvěma kolegy – parťáky už od dob našeho společného působení na jednom učilišti kousek od Budějovic. Osud, naše rodiny a ekonomická situace tomu chtěly, abychom se po 13 letech, kdy jsme se každý věnovali truhlařině někde jinde, od malých zakázek po velké montáže a rekonstrukce v Německu, opět sešli. Tentokrát nejen u piva po volejbale, ale v dílně, kterou jsem spolu v roce 2014 otevřeli.
Rozhodně nemůžu říct, že jsme na učňáku patřili k tomu nejvzornějšímu, co mistrům odborného výcviku prošlo dílnou, ale lemplové jsme nebyli a přes deset let praxe práce se dřevem a zákazníky vás naučí pečlivosti, pokoře a především trpělivosti. Možná i proto jsme si na nedostatek zakázek nemohli stěžovat.
Vánoce jsme si s mou ženou Marií a naší „malou“ Kristýnkou užili vrchovatě, dokonce tak, že nám Ježíšek, nebo spíše má drahá žena, nadělila týden lyžování v Alpách.
Útulné tyrolské středisko Reschennpass, bylo po hektickém roce přesně to, co jsme potřebovali, sníh, slunce, klid a volné sjezdovky. Naší malé je 9 let a trochu mě zamrzelo, že na pořádných horách je až teď, i když jsme to také odkládali s ohledem na její astma. O to víc jsme si dovolenou užívali, doslova plnými doušky, po astmatu ani stopa.
Po návratu z hor jsem se vrátil do dílny a šli jsme makat. Po pár dnech to začalo lítat. Sever Itálie zavírá lyžařská střediska. Lombardie v karanténě. Nemocnice nezvládají příval nemocných. Počty nakažených. Počty mrtvých. Vtípky o „netopýří chřipce“ z naší truhlárny postupně vytlačil strach a otázky, kde přesně jsme to na těch lyžích byli? Odpověď v Tyrolských Alpách, ale na rakouské straně, stačila kolegům, zákazníkům už méně. Počet nevyzvednutých zakázek rostl. Zákazníci se na kafe a kus řeči už nezdrželi, ani naše dílenské respirátory je očividně moc neuklidnili. A do toho na mě něco lezlo, Krystýna musela zase něco přitáhnout ze školy.
Ve zprávách počet nakažených koronavirem stoupal, moje teplota také. Musel jsem k doktorovi, jen pro jistotu. Můj praktický lékař, bohužel, neordinoval. V té době už byla televize plná čísel na různé linky, kam volat, když má člověk podezření na koronavirus od ministerstva po hygieniky, když jsem se už někam dovolal, odkázali mě na mého lékaře, kruh se uzavřel.
Už v rouškách jsme s Marií seděli u internetu, ano zoufalí lidé, zoufalé činy… A snažili se dohledat konkrétní informace, návod, odbornou radu, pomoc. Virtuální klinika – vyšetření lékařem z bezpečí domova. Trochu jsem se bál tohle řešit po internetu, ale dcera s astmatem, staří rodiče a má teplota k 37 stupňům si to žádali. Asi po 5 minutách mého nesmělého vyplňování elektronického dotazníku na webu www.virtualniklinika.cz, koukám do tváře lékařce, a nejen to, dokonce s ní mluvím a vysvětluji celou naši situaci. Je to první lékařka, se kterou po týdnu snažení mluvím a dokonce živě. Fotím a posílám jí vše, co by mohlo být užitečné včetně poslední zprávy z alergologie ohledně astmatu naší Kristýnky. Vše v klidu probíráme. Je mi doporučen test na COVID-19 a mám informaci kdy a kam jít. Po týdnu mi někdo s lékařským diplomem vysvětlil, o co jde a jak mám postupovat. Jo a byla to jen viróza, malá něco přinesla ze školy.
Komentář lékaře:
Celá situace týkající se pandemie COVID-19 je velice náročná a stresující pro obě strany – lékaře i pacienty. Vzhledem k nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky bylo nuceno mnoho kolegů uzavřít svoje ordinace nebo přejít do nouzového ordinačního režimu. Logicky to bohužel vedlo a vede k tomu, že spojit se se svým praktickým lékařem nebo specialistou může být komplikované, nemluvě o pacientech, kteří svého praktického lékaře vůbec nemají. Virtuální klinika pomáhá zajistit dostupnost zdravotní péče v této náročné době. Pacientům jsou 24 hodin denně a sedm dní v týdnu k dispozici atestovaní všeobecní praktičtí lékaři.
MUDr. Petra Bomberová Kánská, vedoucí lékařka Virtuální kliniky EUC
Články s podobnou tematikou a zkušenostmi pacientů:
