ZVLÁDNE PRVNÍ TŘÍDU?

O tom, zda dítě je či není připraveno na nástup do školy, je samozřejmě nutné přemýšlet dřív než ke konci prázdnin. Přesto – jak dítě v tomto ohledu posuzovat?

Především by měl rodič dát na názor učitelek v mateřské škole, protože ty, na rozdíl od něj, mají možnost srovnávat. Objektivní rodič neexistuje, příroda to nedovolí. Takže pokud si jako rodič myslím, že mé dítě je zralé na školu, musím si položit otázku „S kým dítě srovnávám?“. Ve smyslu jeho zralosti a připravenosti. Když zjistím, že jen se starším sourozencem, někým z rodiny atd., je to žalostně málo a pravděpodobně se chystám dítěti ublížit.

Příklad: už čtyřleté dítě má skvělou mechanickou paměť. Pamatuje si mnoho říkanek, básniček – ale mechanicky, vůbec nerozumí obsahu, stejně jako když manipuluje s čísly. A rodič má bez srovnání dojem, že jeho dítě je téměř geniální…

ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Jaké jsou základní ukazatele, že dítě není na školu zralé?

Je třeba rozlišovat dva pojmy: školní zralost a školní připravenost. Drtivá většina dětí je dobře školsky připravena (mají tzv. „nacvičeno“). Otázkou je, zda jsou dostatečně zralé. Tedy zda udrží pozornost, zda udrží v hlavě představu tvaru a tu dokážou přenést na výkres (nerozhoduje fantazie, ale představivost, tedy schopnost stavět stavebnice podle návodu atd., tím se představivost trénuje), dále je důležité, nakolik dokáže být dítě disciplinované, tedy přizpůsobit se nároku někoho jiného, zda je dostatečně samostatné a soběstačné, nestydí se, hloupě se nevyvyšuje nad ostatní…

 

DŮLEŽITÝ JE ŘÁD

Co je pro začátek školní docházky pro dítě nejdůležitější?

Nejvýznamnější je nastavení rytmu. Rodiče by měli mít jasno, kdo a co bude ráno před školou dělat, jak budou dítě budit s tím, že nebude ochotno spěchat, nepochopí, že „je málo času“. Dítě by mělo mít jasno o postupu ranních činností. A hlavně – rodiče by si měli uvědomovat, že den začíná večerem, ráno už je polovina dne – rozhoduje tedy průběh večera, usínací rituál… Jde o psychickou přípravu na ranní činnosti.

PŘEHNANÉ NÁROKY

Často se v souvislosti se školou hovoří i o přehnaných nárocích rodičů, týká se to často sportů. Jaká jsou s tím spojená rizika a co by mělo rodičům napovědět, že nejdou správnou cestou?

Dítě v útlém věku by mělo mít maximálně dva kroužky týdně, pokud z něj nechceme udělat výkonovou jednotku, která neumí žít, neumí být sama se sebou a je vychovávána pouze jako pracovní nástroj pro firmu někoho dalšího. Co se týká vrcholového sportu – čím dříve se začne, tím vyšší je pravděpodobnost, že dítě bude deformováno sociálně a bohužel i fyzicky. Proč mají fotbalisté nohy do písmene „O“? Protože zpevňují tréninkem svaly a šlachy a ty nenechají kosti růst přirozeně. Další deformací jsou sociální kontakty – vše je přes sport. Pak stačí úraz a dítěti se hroutí všechny vztahy, celý svět.

Chytré telefony a tablety

Žijeme v době technologií a závislost na nich je velkým tématem. Nabídnete rodičům, potažmo dětem, nějakou radu, jak se vzniku závislosti bránit?

Dítě by nemělo dostat do ruky tablet a podobná zařízení do 5,5 let věku. Čím dříve to rodič udělá, tím dříve se bude dítě učit být jen svědkem života, nebude umět žít. Strmě stoupající křivky počtu dětských sebevražd jasně sdělují, co jsme dětem způsobili pomocí informačních technologií a sociálních sítí. Zásadní je prevence, dítě nedělá nic jiného, než co vidí u svých vzorů – rodičů a starších sourozenců. Pokud naivní matka zakazuje dítěti mobil a sama jej má stále u sebe a kontroluje jej co pět minut, je otázkou, kdo je a kdo není nezávislý. Představte si, jak opilý otec říká dítěti „jestli se opiješ, dostaneš“.

Děti a internet

› Zhruba čtyři procenta českých dětí vykazují příznaky závislosti na digitálních hrách. Vyplývá to z výzkumu zorganizovaného psychology Univerzity Palackého v Olomouci, do kterého se zapojilo 3950 adolescentů ve věku 11 až 19 let z náhodně vybraných českých škol. Podle autorů výzkumu je četnost příznaků závislosti na digitálních hrách u dětí v Česku mírně vyšší než jinde v Evropě. Autoři výzkumu se zaměřili i na užívání internetu obecně a zjistili mj., že vyšší počet dívek trpí mírnou či střední závislostí na internetu, naopak v kategorii vysoce závislých je vyšší počet chlapců. Z výzkumu také vyplývá, že trávení času na internetu přináší školní zhoršení a školní problémy 18 % adolescentů. Vinou internetu jich téměř pravidelně chodí pozdě spát 27 %. (ČTK)