14°C
Jste zvyklý se ke svému zdraví chovat zodpovědně, nebo se doktorům spíš vyhýbáte?
Donedávna jsem byl na tohle trošičku lajdák. I když mám kolem sebe spoustu kamarádů doktorů a dokonce i moje sestra má dva zdravotní doktoráty, tak jsem na prevenci nechodil. Člověk to odkládá, obzvlášť, když mu nic není. A taky je známo, že když se konečně k lékaři odhodláte, tak on vám vždycky něco najde. Ono se ani není čemu divit. Dnes má snad každý druhý cukrovku, problémy se srdcem, s vysokým tlakem… Myslím si, že je to daň za uspěchaný život plný stresu. Teď už mám ale svůj zdravotní stav pod kontrolou.
Co se stalo, že nastal takový obrat?
Asi před rokem jsem doprovázel manželku k lékaři. Měla jít na operaci, a samozřejmě se bála. Tak jsem ji chtěl podpořit. Ona mě ovšem přemluvila, abych toho využil a zašel si na preventivní prohlídku. Vzhledem k tomu, že už mám určitá léta, a minimálně pět let jsem u doktora nebyl, tak jsem svolil. A jak to dopadlo? Dá se říct, že mi úplně náhodou odhalili zvýšenou hladinu krevního cukru. Jsem tedy lehký cukrovkář.
Přesné příčiny diabetu nejsou známé, ví se ale, že je toto onemocnění dědičné. Je to i váš případ?
Genetika v tom určitě hraje roli, dědičné dispozici k cukrovce mám z tatínkovy strany. Varování lékařů, že se nemoc může rozjet, proto beru velmi vážně. Cukr si hlídám a dohodli jsme se, že na kontroly budu chodit častěji. Teď je to vždy po čtvrt roce.
Co vám lékaři předepsali?
Beru jeden prášek denně, což není žádná tragédie. Na prášky jsem totiž nikdy nebyl, vždycky jsem si vystačil jen s paralenem nebo acylpyrinem. Když mě zlobily například hlasivky, léčil jsem to raději přírodní cestou.
Jste srdcem i duší Moravák, takže jste neduhy ničil slivovicí či vínem?
Na hlasivky není slivovice zrovna ideální, to spíš lehký vinný stříček nebo obyčejná voda s kapkou citronu. Máma mi ale v dětství „vitaminem S“ léčila snad všechno. Od rozbitých kolem, přes nachlazené průdušky až po bolavý krk. Jako kloktadlo ale nebyla slivovice nic moc.
Jak to máte teď, coby lehký cukrovkář, s požíváním tekuté medicíny?
Rozhodl jsem se udělat si test, zda zvládnu žít bez jakéhokoliv alkoholu. U mě to totiž není až tak snadné. Mám spoustu kamarádů, a když se sejdeme, tak si samozřejmě vždycky něco dáme. Nedávno bylo období, kdy šla jedna oslava za druhou, a tak jsem si řekl, že to zkusím bez alkoholu vydržet, že si to tělo zaslouží, aby se nadechlo. A navíc, i alkohol je plný cukru!
Dal jste si pro abstinenci nějaký časový limit?
Chci to vydržet alespoň sto dní, ale uvidíme. Zatím se mi to daří, už čtvrt roku vůbec nepiji. Pivo jsem úplně zrušil, to jsem se stejně naučil pít až v Praze. Vždycky jsem byl totiž vinař. Víno sice v přiměřeném množství smím, ale teď si nedám opravdu ani slzu!
Omezil jste i sladké?
Přestal jsem úplně sladit. Dřív jsem si nedovedl představit, že si dám kafíčko bez cukru. Nejdřív jsem to proto trénoval s hořkým čajem. Dnes piji kávu sice neslazenou, ale zato si kupuji tu kvalitnější. Sladké mám samozřejmě rád, a tak se stane, že si občas něco malého dám. Ale snažím se bez sladkostí obejít.
Měl byste si také hlídat váhu. Daří se vám to?
Díky tomu, že nesladím, tak se mi podařilo zhubnout deset kilo. Musím přiznat, že se cítím velmi dobře. A jídelníček? Vždycky jsem jedl, na co jsem měl chuť. Tělo si samo řekne, co potřebuje. Tlačenku, prejt, tučnější jídla, to poslední dobou nemusím. Spíš mám na talíři zdravější věci, víc bylinek. A taky se snažím hodně hýbat.
Pohyb je prevencí všech chorob, a obzvlášť těch civilizačních. Jste stále vášnivým sportovcem?
Sport mě odjakživa baví, je to i můj způsob relaxu. Nedokážu totiž odpočívat u televize, stále musím být v pohybu. A jelikož je můj nejmladší syn Matyáš aktivním sportovcem, hokejistou, chodíme spolu na tenis nebo si zahrát fotbálek. Fotbal hraji i s Amforou a s partou kamarádů pořádáme i tenisové turnaje. Do fitka ale nechodím, raději jezdím na kole. Když jsem u nás na Moravě v Hulíně, kde je rovina, tak tam auto zaparkuji v garáži a na nákupy nebo za kamarády jezdím na svém starém, repasovaném závodním favoritu s berany a galuskami. Kolo je bezvadná věc!
Nedokážete se mračit, jste plný energie. Myslíte si, že úsměv a pohoda léčí?
Jsem o tom přesvědčen. Pokud se probudíte s výbornou náladou, celý den vás potkávají jen samé hezké věci. A když vidíte svět negativně, to špatné přitahujete jako magnet. Myslím si, že i moje zdraví negativně poznamenal stres a vysoké pracovní nasazení. Proto se snažím být v pohodě, vidět věci pozitivně a pohodu i rozdávat. Skvělou příležitostí je například můj hodinový pořad Písničky pro duši, který dělám každý týden ve studiu Českého rozhlasu Zlín. Vybírám skladby pro dobrou náladu, je to příjemná rozhlasácká práce, která mi dělá radost.
Zmínil jste stres. Dokážete tento rizikový faktor krotit?
Nad vodou mě za všech okolností drží moje profese. Když mám v sobě nějaké napětí nebo stres, tak to zkrátka vyzpívám. Když vidím, že se lidem moje písničky líbí, tak je mi fajn, a ten příjemný pocit u mě přetrvává i několik dní. Pozitivní ohlasy na moji práci mě i nabíjí energií. Proto se už těším na další prázdninová vystoupení, a taky na sérii dvaceti koncertů, které bychom měli absolvovat s Petrem Kotvaldem na podzim na Slovensku.
Dopřejete si přes léto i trošku odpočinku?
Máme v plánu rodinnou dovolenou někde u moře. Kam přesně pojedeme a kdy, to se kvůli mému pracovnímu kalendáři řeší většinou až na poslední chvíli. Odpočívat, i když zase spíš aktivně, budu i na chalupě, kterou máme u Kolína. Kolem baráku je stále co dělat a určitě mě čeká i nějaký ten sportovní prázdninový turnaj.
