„Vyrůstala jsem v rodině plné úspěšných lékařů. Rodiče prožili mládí v komunismu, proto mi vždy kladli na srdce, abych život ve svobodě maximálně využila,“ popisuje Denisa, která po maturitě odešla do Nizozemska a vystudovala tam vysokou školu v oblasti médií a komunikace. Po ukončení studia dostala nabídku pracovat v Los Angeles.
„Byl to splněný sen, v USA jsem předtím krátce žila během studijního programu. Původně jsem tam měla pracovat rok, nakonec jsem ale zůstala sedm let,“ říká Denisa. Právě v Americe začala poprvé uvažovat o zmražení vajíček. „Je to tam mnohem běžnější než u nás. Znala jsem několik žen, které si vajíčka zmrazit nechaly, takže pro mě bylo přirozené o tom také zauvažovat,“ vzpomíná Denisa.
Návrat domů, ale stále bez partnera
Když se před třemi lety rozhodla vrátit natrvalo do Prahy, dostala myšlenka na uchování vajíček konkrétní obrysy. Blížily se její 35. narozeniny, neměla partnera a stále silněji cítila společenský tlak, že jí „utíká čas“.
„Moje okolí mě chápalo, ale ten tlak na ženy je zkrátka všudypřítomný. Zdá se, že jako žena nemůžete vyhrát. Sama jsem si menší krizi zažila ve třiceti, kdy mé kamarádky zakládaly rodiny. Neměla jsem partnera, se kterým bych se mohla usadit a který by byl na děti připravený. Byla jsem přitom v životě šťastná, budovala jsem skvělou kariéru, cestovala. Nakonec jsem si to musela srovnat především sama v sobě,“ říká Denisa a dodává:
„Zároveň jsem ale věděla, že jednou děti mít chci a vím, že kvalita vajíček s přibývajícím věkem klesá a otěhotnět může být rok od roku těžší,“ vysvětluje Denisa, která vše konzultovala se svým otcem, který je gynekolog.
Výkyvy nálad i strach z injekcí
Domluvila si schůzku v centru asistované reprodukce. Na základě ultrazvuku a menstruačního cyklu jí lékařka naplánovala termín odběru vajíček a seznámila ji s cenou zákroku, která se může na různých pracovištích lišit. Největší obavy měla z hormonálních injekcí, protože má strach z jehel. „První injekci mi aplikovala maminka. Další dávky jsem už zvládla sama,“ usmívá se Denisa, která tak dokázala překonat celoživotní strach.
Během hormonální stimulace bojovala s únavou a výkyvy nálad. „Byla jsem taky dost nafouklá a vypadala jako v šestém měsíci těhotenství. Hormony totiž způsobují zvětšení vaječníků a výrazné nadýmání,“ popisuje příznaky Denisa. Při zákroku se lékařům podařilo odebrat 18 vajíček, z nichž bylo 16 vhodných ke zmrazení.
„Cítila jsem se dobře. První noc po odběru jsem strávila u rodičů, abych nebyla sama v případě komplikací. Přibližně dva měsíce trvalo, než se mi obnovil menstruační cyklus, ale žádné další potíže jsem neměla,“ říká Denisa. Hned se tak mohla vrátit ke svým koníčkům, kterými je kromě cestování také sport.
Vajíčka jako záloha
Věří, že v budoucnu potká vhodného partnera, se kterým bude moct otěhotnět přirozeně. Zároveň je ale ráda, že má „zálohu“ právě ve formě zmrazených vajíček, pokud by měla s početím problémy. „Určitě jsem teď klidnější a necítím tlak, že musím rodinu založit okamžitě. Mám čas potkat někoho, s kým chci mít děti a kdo je na ně také připravený – což v dnešní době není vůbec jednoduché,“ uzavírá Denisa.
O své zkušenosti promluví 12. listopadu spolu s dalšími ženami a odborníky na online akci Femme Palette Social Freezing. Setkání je určeno především pro ženy, které téma social freezingu zajímá a jež o něm uvažují.
Co na to lékař?
Odpovídá MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP:
„Zmrazení vajíček má velký psychologický přínos – dává ženám klid a pocit kontroly nad vlastním životem. Ideální věk pro mražení vajíček je mezi 28. a 35. rokem, kdy jsou vajíčka nejkvalitnější a pravděpodobnost budoucího úspěchu nejvyšší. Žena si tím kupuje čas, a to doslova. Z medicínského hlediska je to dnes běžný a bezpečný zákrok, jehož výsledky se počítají na desítky let. V psychologické rovině může přinést obrovskou úlevu a vnitřní jistotu.“
Scenáristka Děcka adoptovala dceru. Až bude chtít poznat biologickou mámu, zařídím to, říká Macháčková Sandra Novotná
