„Smrt blízkého je vždy šok a chaos – nikdo není připravený řešit dokumenty, úřady a obřad ve chvíli, kdy myslí jen na ztrátu,“ říká Petr Procházka z pojišťovny Kooperativa. Jenže smutek a stres spojený s úmrtím může být znásoben i finančními problémy. Zaplatit pohřeb je čím dál tím náročnější. Ekonom Lukáš Kovanda dokonce tvrdí, že na Česko dolehla pohřební chudoba.
„Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc,“ uvádí.
Poslední rozloučení jako finanční rána
Stále více lidí si kvůli cenám nemůže poslední rozloučení dovolit. „Zatímco inflace se postupně uklidňuje, ceny posledního rozloučení rostou dál. A pro mnohé dnes představují fi nanční zátěž, která přesahuje jejich možnosti,“ upozorňuje Kovanda.
Šetření na posledním rozloučení potvrzuje i Petr Procházka. „Statistiky uvádějí, že v Česku je asi polovina pohřbů bez obřadu,“ říká. Lidé totiž z finančních důvodů místo důstojného obřadu volí rychlou kremaci. „Ale právě rozloučení může rodině pomoci ulevit, dát prostor k emocím a vzpomínkám,“ dodává.
Ceny rostou
Poslední rozloučení zdražuje napříč republikou. Zatímco ještě před dvěma lety vyšel běžný pohřeb s obřadem na zhruba 30 tisíc korun, dnes se za stejné služby platí kolem 35 až 40 tisíc. Nejlevnější varianty, takzvané tiché pohřby bez obřadu, si lidé volí stále častěji právě proto, že se do rozpočtu vejdou »nejsnáze«.
Kolik stojí pohřeb
Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, se cena základní kremace bez obřadu pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
Tip: Pomůže pojištění
Kompletní pomoc s odchodem blízkého nabízí novinka Kooperativy asistence NA BLÍZKU. „Poradíme se vším. Co zařídit hned, a co může počkat. Ve výzkumech souvisejících s úmrtím a umíráním lidé často uvádějí, že nejhůře snášejí nejistotu, rozhodování a nedostatek informací,“ vysvětluje Petr Procházka, ředitel Úseku pojištění osob Kooperativy. Pomoc podle něj nekončí pohřbem, ale asistence řeší i věci poté: dědictví, odhlášení energií, sociálních sítí nebo podporu při žádostech o důchody a dávky.
Zákon poskytuje volno k truchlení
Na zařizování pohřbu i na účast na něm je možné využít placené a neplacené volno. Novinky letos přinesla novela zákoníku práce.
● Až tři dny placeného volna lze využít při smrti nejbližších. „Při úmrtí manžela, druha nebo dítěte má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu dvou dnů a pak ještě další den k účasti na pohřbu,“ vysvětluje advokát Václav Vlk ze společnosti Rödl & Partner.
● Až dva dny placeného volna mohou využít i další příbuzní (např. děti, vnoučata, sourozenci i lidé, kteří ze zesnulým žili před jeho smrtí ve společné domácnosti). Jeden den na účast při pohřbu a další placený den, pokud pohřeb obstarávali.
● Navíc je možné dostat až pět dnů neplaceného volna (tzv. volna na truchlení). „Je to v případech úmrtí manžela, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence,“ dodává advokát.
Komu dává peníze stát
Za určitých podmínek je možné na pohřeb získat peníze od státu. Částku 5000 Kč ze státní kasy je ale možné dostat jen v případě úmrtí nezaopatřeného dítěte nebo rodiče nezaopatřeného dítěte.
Požádat o pohřebné si tak např. může babička vnoučete, jehož rodiče se zabili v autě. Žádost se podává na úřad práce podle trvalého bydliště zesnulého a k získání peněz je nutný trvalý pobyt (rodičů nebo dítěte) v ČR a potvrzení o vypravení pohřbu.
Notáře přidělí soud
Úmrtí je jediný případ, kdy není možné si vybrat notáře. Přiděluje ho okresní soud, který na základě úmrtního listu zaslaného matrikou, podle rozvrhu vybere notáře. „Notář provede lustrace v evidencích, volá pozůstalé příbuzné či vypravitele pohřbu k tzv. předběžnému šetření,“ vysvětluje Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.
V rámci předběžného šetření notář zjišťuje okruh dědiců, rozsah zůstavitelova majetku, nebo zda pořídil závěť. „Následně probíhá prověřování a oceňování zůstavitelova majetku, případně dluhů. Na závěr dědici uzavírají ohledně zanechaného majetku dohodu (bez pořízené závěti se postupuje podle šesti zákonných dědických tříd),“ dodává.
Rada: Dejte informace dohromady
Před návštěvou notáře je vhodné se zorientovat ve financích zemřelého. Tedy kde měl bankovní účty, jestli měl stavební spoření, penzijní připojištění, životní či úrazové pojištění, vlastnil automobil, cenné papíry apod. Většinu majetku v pozůstalosti lze ocenit souhlasným prohlášením všech dědiců, založeným na tržní ceně příslušné věci, a to včetně nemovitostí.
Pohřeb hudebníka StarDance Šatry (†54): Klobouk a joint na rakvi! Klaněl se zástup slavných... Blesk
