Váš hlas vás proslavil na dabingové scéně. Máte pocit, že je s věkem jiný?

Na svém hlase slyším, že se dost zásadně mění. Svůj hlas totiž poznám okamžitě. Když mám puštěnou televizi, stačí mi, že si v pozadí někdo odkašle, a hned vím, že jsem to já. Poznám se okamžitě i jen podle pozdravu. Řekla bych, že můj hlas jde spíše dolů, ale ještě více se s věkem mění projev. To, jak jsem něco řekla před 25 lety, bude jiné, než jak bych to řekla ve svém věku dnes. Teď už by tam byla trocha jízlivosti, trocha ironie, trocha smutku. Naše osobnost se zkrátka s prožitým životem mění víc než samotný hlas.

Slavné dabingové role, jako byla Kelly ze seriálu Beverly Hills 902 10 nebo Baby z Hříšného tance, jste dabovala v divokých devadesátých letech. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Prožívali jsme to horečně, byla to překotná doba, kdy bylo aspoň v určitou chvíli možné všechno. Byli jsme okouzleni tím, co se najednou smí, vyjížděli jsme bezhlavě kamkoli za hranice, klidně do první vesnice, jen aby člověk viděl, jak to v tom Rakousku nebo Německu vypadá. Opojení bylo veliké a my jsme se těšili, že všechno bude jinak a už jen dobré.

Léto je v plném proudu, co vás o prázdninách čeká?

Já ráda v létě zahálím se vším všudy, ale letos to bohužel není možné. Dva roky jsme pracovně stáli, takže budu hrát divadlo pod širým nebem a budu i něco točit. Pak budu sama i s rodinou na chalupě a opožděně tam oslavím své únorové narozeniny. A v srpnu se s malou divadelní tlupou podíváme do Chorvatska na ostrov Rab.

Na jaké představení byste pozvala diváky?

Pozvala bych je do Divadla Palace, kde hrajeme izraelskou hru Neperte se, prosím vás! Je to, jak já říkám, taková hořkomléčná komedie, je v ní hodně legrace a malinko ironie a sarkasmu. A v Divadle U Hasičů máme moc hezké představení pro tři herečky – Královny. Já se o svou roli dělím s Janou Bouškovou.

Zmínila jste chalupu. Jaká jste chalupářka?