Jak náročné je si takové záběry vyčíhat?

Natáčení divokých zvířat nikdy není stejné. Někdy má člověk do půl hodiny po příchodu nafilmováno a může jít domů, jindy chodí po lese tři dny, aniž by zahlédl jediný chlup. Filmování jelení říje v šumavských lesích je navíc jednou z nejnáročnějších disciplín.

Záběry do tohoto konkrétního videa jsem sbíral 14 dní, dohromady minimálně 45 hodin s kamerou v terénu. Pokud vám to připadá jako obrovská kopa času, tak ano, je to obrovská kopa času. Ale nádherného!

Tohle video vás dostane! Jelení říje zblízka...

Co je na tom nejtěžší?

Pokud už člověk zná lokality, na kterých se zvířata pohybují, nejsložitější je dostat se bez povšimnutí do jejich blízkosti. Jeleni jsou v říji roztěkaní a své okolí moc nesledují, ale ostražité laně vždycky bedlivě hlídkují. S fotoaparátem se často dá po indiánsku připlížit, ale já jsem v terénu  s filmařskou technikou bohužel poměrně neohrabaný.

Většinou se tedy spíš snažím, aby zvěř sama přišla ke mně. Zpravidla v maskovaném obleku vyčkávám na místech, kudy zvířata pravidelně chodí, přičemž si musím hlídat směr větru, aby mě jeleni neodhalili svým citlivým čichem. Někdy si i pomůžu zatroubením na takzvanou řevnici, která slouží k napodobení hlasu říjného jelena.

Lukáš Pich vytvořil úžasné záběry jelení říje v šumavských lesích.
Lukáš Pich vytvořil úžasné záběry jelení říje v šumavských lesích.
Autor: Lukáš Pich

Nemáte z jelenů strach?

Strach z jelenů nemám, jsou to velmi plachá zvířata, která při sebemenším náznaku přítomnosti člověka mizí do bezpečí. Je pravda, že parohy samců jsou nebezpečná zbraň a nikdy se nedá vyloučit, že zvířeti něco přeskočí v hlavě, pokud ho člověk zaskočí nebo zažene do úzkých. Nic takového jsem ale ještě nikdy nezažil, a to jeleny často natáčím na vzdálenost třeba jen několika metrů. 

Letos jste poprvé vyzkoušel záludný trik - vábení zvěře pomocí řevnice, která slouží k napodobení hlasu říjného jelena. Jak vám to šlo?

Na začátku jsem ani nevěděl, jestli mi to vůbec půjde, ale přestože výsledek působí docela komicky, očividně to zabralo dokonale. Skoro všechny jeleny, které ve videu můžete vidět, jsem si totiž před objektiv opravdu přivábil.

Liší se nějak od sebe jelení torubení?

Jeleních hlasů existuje celá řada - od bučících puberťáků hledajících laně, přes výbojné rváče v nejlepších letech až po staré dědoušky, kteří už spíš jen tak znaveně chrčí. Napodobovat se dá ledacos, záleží na situaci a na zvířeti, se kterým se člověk zrovna setká. Já jsem se pokaždé zaposlouchal do hlasu jelena, kterého jsem měl nejblíž, a pokusil jsem se vyloudit zvuk podobně silného samce, který by mu mohl konkurovat. Často se nestalo vůbec nic, ale několikrát jelen přece jen přišel zkontrolovat, kdo mu to tam opodál vyhrožuje. A to bylo mé vítězství.

Fotogalerie
5 fotografií