Když dnes vstoupíte do zahrady Kinských, ani by vás nenapadlo, že se tu kdysi nacházely jen zpustlé pozemky vinic.  A kolem roku 1822 dokonce hrozilo, že se část petřínského svahu promění v uhelný revír. K tomu naštěstí nedošlo a pozemky, mezi nimi i část nazývanou Vrabcovna, postupně skoupila hraběnka Růžena Kinská. Zásluhu na tom, že se začala lokalita měnit na jednu z nejhezčích šlechtických zahrad v Praze, měl hraběnčin vnuk kníže Rudolf Kinský. Ten tu nechal vysadit vzácné dřeviny, zbudovat vodopád, síť stezek, můstky, jezírko. V průběhu dalších desetiletí se park rozšiřoval a byl upravován v duchu anglického stylu. Přibývalo oddychových míst i vyhlídek na město. Ke konci třicátých let vyrostly v areálu hospodářské budovy, zázemí pro zaměstnance a skleníky, kde se pěstovaly exotické palmy, orchideje, bavlníky či granátové jablko.

Módní předměstská vila

Dominantou zahrady se stalo letní sídlo Kinských, letohrádek postavený v tehdy módním stylu předměstské vily. Klasicistní stavbu vyprojektoval v letech 1827 až 1831 knížecí architekt Heinrich Koch. Dvoupatrová vila byla z venku strohá, do patra vedlo široké osové schodiště. Původní schodiště zdobily dvě mramorové sochy, Psyché a Vlasta. V patře byl přijímací pokoj, na který navazoval velký salon. Z původního interiéru se zachovaly dřevěné zlacené lustry, nástěnné svícny, většina zlaceného mosazného kování a zábradlí schodiště. 

Doba rozkvětu

K největšímu rozkvětu života v areálu letohrádku došlo v letech 1836–1871, kdy zde ráda pobývala vdova po Rudolfu Kinském kněžna Vilemína Alžběta Kinská se šesti dětmi.  Svěžího parku a panoramatického výhledu od Starého Města pražského přes Vyšehrad až po Zlíchov si užívala nejen rodina Kinských, ale i její vzácní hosté, mimo jiné i korunní princ Rudolf nebo arcivévoda František Ferdinand d‘Este. 

Z rezidence muzeum

Rodina Kinských přestala díky rozmachu průmyslu a výstavbě činžovních domů na Smíchově (od 40. let 19. století) své letní sídlo využívat. Roku 1901 zakoupilo areál město Praha za necelý milion korun a letohrádek se stal sídlem Národopisného muzea československého. V roce 2005 byl Musaion (chrám múz), jak se Letohrádek Kinských nově nazývá, po rekonstrukci znovu otevřen. Vrátily se sem národopisné sbírky N8rodního muzea, zaměřené na lidovou kulturu krajů České republiky. Expozici doplňují folklorní koncerty, lidová řemesla, výstavy, knihovna, besední sál, kavárna a čítárna.