Píseckou bránu nechal zbudovat Karel VI. na místě původních dvou bran, z nichž jedna stávala v ulici Valdštejnská a druhá nad Klárovem. Po vpádu Pasovských roku 1611 se totiž ukázalo, že opevnění Prahy je nedostatečné. K budování nového a mnohem odolnějšího opevnění přispěl i saský vpád roku 1631 a útok Švédů v roce 1648. Pro Habsburky mělo opevnění Prahy klíčový význam. Kdyby totiž padlo město, ohrozilo by to celou habsburskou monarchii. Oprava stávajícího opevnění a stavba nového začala po skončení třicetileté války. Na přelomu 17. a 18. století byly u Pražského hradu postaveny nové barokní hradby s bránou. Část hradeb na sever od Pražského hradu se nazývala podle kostela P. Marie Mariánské hradby. Táhly se od Prašného mostu přes Pohořelec a Petřín směrem dolů k Vltavě. Barokní hradby prokázaly svou odolnost v pruských válkách v polovině 18. století a Písecká brána dodnes označuje jejich polohu. Bránu zdobila říšská orlice od Jana O. Mayera. Reliéfní výzdoba pak poukazovala na vojenskou zdatnost habsburské monarchie. Od roku 1828 jezdila od Písecké brány koňská dráha, od roku 1863 pak parní železnice do Lán.
Písecká, Písečná, Bruská
Původně se brána jmenovala Karlova, pak byla označována Bruská, Písečná či Písková. Bruská se jí říkalo podle potoka Brusky. Název Písecká samozřejmě nesouvisí s jihočeským městem Písek, ale vznikl přenesením jména ze starší zbořené brány středověkého opevnění Malé Strany, která stávala u vyústění Valdštejnské ulice o několik set kroků dále, u přívltavské vsi Písek. Písecká brána je dílem architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který ji zbudoval podle návrhu Františka Vogota. Za válek o pruské dědictví (1741) se tudy dostal do Prahy český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský. Obranu Písecké brány totiž zajišťovala pouze slabá posádka nevycvičených měšťanů a studentů.
Bourání hradeb
V roce 1866 prohlásil císař František Josef Prahu za Otevřené město, což později vedlo k bourání hradeb. Mizet začaly postupně. Píseckou bránu uchránila před demolicí její poloha, která nepřekážela stavebnímu ani dopravnímu ruchu. Opevnění na západ od brány bylo v roce 1898 srovnáno se zemí. Vznikl tak prostor pro stavbu kadetní školy (1900), dnes jde o budovu Ministerstva obrany. Od roku 1901 vzaly postupně za své i hradby na východ od brány a tím se otevřela cesta na Letnou. Písecká brána je jednou ze čtyř dochovaných bran novověkého opevnění Prahy. Zbylé tři brány – Táborská, Leopoldova a Chotkova, se nacházejí v areálu Vyšehradu.
Ojedinělý prostor
V letech 2000 až 2002 byla brána opravena a stala se oblíbeným kulturním a společenským centrem Prahy 6. Konají se tu výstavy, koncerty, nejrůznější společenské i kulturní akce a svatební obřady. K příjemnému posezení slouží celoročně i romantická kavárna, kde je možné ochutnat třeba maminčiny zákusky, koláčky a jiné kulinářské speciality.
Jak šel čas
* 1721 – Písecká brána postavena jako součást barokního opevnění Prahy.
* 1741 – Branou vstupuje během válek o rakouské dědictví Karel Albrecht Bavorský.
* 1866 – Císař František Josef prohlašuje Prahu za Otevřené město, což později vedlo k bourání hradeb.
* 1890 a 1901 – Zbourány hradby na západ a na východ od Písecké brány.
* 2000–2002 – Rekonstrukce.
