Na věž Staroměstské radnice byly nejdříve v roce 1402 umístěny klasické hodiny a do věže usazen velký zvon. První písemná zmínka o pražském orloji pochází ze 14. října 1410. Píše se v ní, že orloj sestrojil hodinář Mikuláš z Kadaně. Stroj času tehdy vytvořil podle výpočtů pražského matematika a rektora pražské univerzity Jana Šindela. Podobu, která se zachovala dodnes, orloji později vtiskl mistr Jan Hanuš a Jan Táborský. O sochařskou výzdobu kolem ciferníku orloje se postarala dílna známého stavitele Petra Parléře. Okolní bohatá sochařská výzdoba pochází z konce 15. století, z doby Vladislava II. Orloj se v průběhu staletí mnohokrát zastavil a byl několikrát opravován. Kolem roku 1629 byl k orloji přenesen i středověký bicí stroj z věže a byly přidány dřevěné sošky.

 

Do starého železa? 

Zájem o orloj postupem času upadal. V 18. století byl v kritickém stavu a magistrát dokonce zvažoval, že ho prodá do starého železa. O záchranu orloje se zasloužil meteorolog a profesor Univerzity Karlovy Antonín Strnad. Přesvědčil úředníky, aby uvolnili peníze na rekonstrukci. Oprava za 793 zlatých proběhla v letech 1787 až 1791 a prováděl ji hodinář Šimon Landsperger. Později orloj ozvláštnily figurky apoštolů a během další opravy v letech 1865 až 1866 byly uvedeny do chodu astronomické funkce a byla přidaná ozvučená soška kohouta. Původní pohon časoměrného stroje byl nahrazen modernějším, takže orloj začal ukazovat přesný čas. Další zkáza postihla Staroměstský orloj během bojů při Pražském povstání v roce 1945. V důsledku požáru celé radnice došlo i rozsáhlému poškození zařízení. Oheň zasáhl nejen celou dřevěnou konstrukci, ale i celý mechanismus a sochy apoštolů. Díky neuvěřitelné práci bratrů Veseckých byl orloj v roce 1948 opraven a byl opět plně funkční a tak je tomu dodnes. Orloj je rozdělen na kalendář se zvěrokruhem a hodiny. Kalendářní desku s alegoriemi měsíců vytvořil roku 1865 Josef Mánes. Ciferníkukazuje den a jeho postavení v týdnu, měsíci a roce.           

Geniální přístroj

Astronomický orloj ukazuje po staletí nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Jako poslední na světě dodnes měří babylonský (planetní) a staročeský čas. V každou celou hodinu se pak nabízí skvělá podívaná, kdy Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod dvanácti apoštolů, po uzavření okének Kohout zakokrhá a vše ukončí mohutný zvuk zvonu na vrcholu věže. Mechanismus hodin se ukrývá ve zdi radnice, v kamenné věžičce, ke které jsou dva klíče. Jeden má orlojník, druhý je na magistrátu. Do konce války se orloj natahoval klikou, pak byl připojen na elektromotor. Dnes se o orloj stará Petr Skála. Orloj kontroluje pravidelně každý týden v pátek a doma má na monitoru přenos z kamery na protějším domě.

Víte, že…

*            

Defilé apoštolů můžete vidět od 9:00 do 23:00 hod.

*            
Teprve v roce 1490 byl pod astronomický ciferník (astroláb) doplněn ještě kalendářní ciferník. Kalendářní deska se však každý večer ručně posunovala na další den.

*            
Od roku 1566 byl orloj plně mechanizovaný, včetně denního posunu kalendářní desky.

*            
Obvod kalendária je rozdělen na 365 dnů a každý den se posunuje vždy o půlnoci.

*            
Od roku 1976 jsou všechny figurky na Staroměstském orloji kopiemi. Originály se nacházejí v Muzeu hlavního města Prahy.

*            
Staroměstský orloj nezobrazuje tzv. letní čas. Snaha sice byla, ale po několika měsících se ukázalo, že je zobrazování času nepřesné.

Fotogalerie
5 fotografií
Autor: Archiv