Pokud zůstáváte v létě v metropoli, jak trávíte volné chvíle?
Vzhledem k tomu, že jsem hostivařskej, což je taková poklidná část Prahy, tak mám vlastně přírodu na dosah. A protože jsem sportovně založený člověk, tak nejčastěji využívám zdejších cyklostezek a jezdím na kole. Blízko mám i tenisové kurty nebo když si chci začutat s klukama fotbal, tak se tady vždycky nějaký ten plácek najde. V tomto směru je to v Hostivaři jednodušší než někde v centru, třeba na Starém Městě. No a golf si chodím zahrát zase do Motola.
Když už zmiňujete cyklostezky, tak k těm nejoblíbenějším patří i ta podél vltavského břehu. Mihnete se s kolem občas i tam?
Určitě ano. Často se vydávám, jak já říkám, na „Botič tour“. To znamená, že jedu na kole kolem potoka Botič, který vede krásnou přírodou a vyjedu až na Výtoni. Je to opravdu moc hezký a všem tu trasu doporučuji. Když je hezký počasí, tak jsem zkrátka venku rád. Ať už jen tak někde na pivku, nebo na kole.
Kam se u Vltavy chodíte občerstvovat?
Na vltavské náplavce je hospod a hospodských zahrádek požehnaně. Občas zajdu na pivko na Novotného lávku, kde se podívám na Pražský hrad, na tu okouzlující kulisu, která se ani po letech neokouká a pořád člověka bere. Posedět se ale dá u Vltavy i na zahrádkách, kterými je doslova poseto i nábřeží ze strany od Kampy. Kromě ochutnávání osvěžujících nápojů tu můžete pozorovat vodní ptáky, lodičky, parníky a všelijaká plavidla, která řeku v létě brázdí. Zmapované mám i některé botely na Vltavě, kde jsme s kapelou Lokomotiva několikrát hráli. Rád zajdu třeba na botel Admirál, u vody se horko i líp snáší.
Máte v Praze i nějaké oblíbené místo, kam se chodíte koupat?
Pokud máte na mysli Vltavu, tak v té jsem se koupal zatím jen jednou v životě, bylo to ve Vraném nad Vltavou. Od odborníků mám ale potvrzeno, že vltavské vody jsou čisté a ryby v ní ulovené prý chutnají znamenitě. Občas zajdu do oblíbených Žlutých lázní v Podolí, kde je krásná písčitá pláž, dají se tu provozovat i letní sporty, bývají tu i zajímavé kulturní akce, koncerty… nechybí samozřejmě ani škála osvěžoven s občerstvením a vychlazeným pivkem. Navíc ve „Žlutých“ mi to připadá češtější než na zmíněné Lávce. Tam je totiž mnohem víc turistů a češtinu tam moc neslyšíte. To je ale samozřejmě v pořádku, v Praze je co obdivovat a turisté přinášejí peníze. A abych nezapomněl, v Hostivaři je také krásná přehrada, k tomu obrovský lesopark, cyklostezka, dětská hřiště… Pokud mám být ale upřímný, když udeří vedra, preferuji koupání dál od Prahy, třeba v nějakém pískovém lomu, nebo odjíždím na chalupu ke Kolínu, kde se narodil můj táta.
Napadne vás ještě nějaký tip, kde se dá horko líp přežít?
Před horkem se dá utéct třeba někam do sklepa, kde se hraje jazz, kde není dusno, ale příjemnější klima a kde to může být fajn. Mám ale rád i různé festivaly a slavnosti pod širákem, kde jsou příjemní lidé. Jen tak si sednout na deku, popíjet pivko, koukat se, co se děje na pódiu… Rád chodím na pivko na Letnou, to sedím jen tak na trávníku, občas zavítám i do Stromovky. S dcerkou Aničkou pak chodíme do zoologické nebo botanické zahrady, na Vyšehrad…dá se říct, že chodit v létě kdekoliv po Praze může být super, snad jen kromě sídliště Stodůlky (smích).
S létem je spojeno i grilování, posezení s přáteli. Dopřáváte si i nějaký ten gurmánský zážitek?
Určitě. Spousta hezkých hospod, kde se často griluje, je v Hostivaři u Botiče. K mým oblíbeným patří například restaurace Pod hrází, kde to s grilem umí a kde je moc příjemné posezení. Občas grilujeme i se sousedy, před barákem máme totiž takový dvorek s altánkem, který je na podobné akce ideální. Nejraději ale griluji na chalupě, tam mi to připadá takové nejpřirozenější.
Budete mít prázdniny spíš odpočinkové, nebo pracovní?
Přes léto hrajeme s kapelou, s Lokomotivou, na jazzovém festivalu pod širým nebem v Dubí u České Lípy. O letošních prázdninách ale nebude čas na velké akce, protože se budu zotavovat z vyndávání šroubů z nohy. Před rokem jsem si totiž na fotbale v Jičíně ošklivě zlomil kotník. A od srpna už zkoušíme v Divadle Broadway obnovené představení Adéla ještě nevečeřela, kde hraji zase Nicka Cartera. V Divadle Kalich se zkouší představení Srdcový král, což je muzikál z Broadwaye, 50. léta, jednoduchá love story. Co tam je pro mě zajímavé, že je to celé hudebně složené z písniček Elvise Presleyho, což je můj největší životní vzor. Tam budu hrát tátu hlavní hrdinky.
Chystáte i nějakou novinku pro fanoušky kapely Lokomotiva?
Pokud budeme mít čas, tak chceme s klukama z Lokomotivy vydat nové CD. To poslední totiž vyšlo před osmi lety, což nás trošku frustruje. Pořád hrajeme, pořád koncertujeme, a je zapotřebí být i víc tvůrčí, udělat si radost a aby po nás v hudební branži něco zůstalo, to je důležitý!
