Müsli vymyslel okolo roku 1900 švýcarský lékař Maximilian Bircher-Benner. Původně bylo určeno pro pacienty v jeho nemocnici, kde stěžejní část léčby tvořila strava bohatá na čerstvé ovoce a zeleninu.
Müsli mu ale nepřišlo na mysl jen tak. Vzorem mu prý byl podobně »podivný pokrm«, který ochutnal u sedláků na jedné ze svých četných horských túr po švýcarských Alpách. Bircher-Benner »své« jídlo původně pojmenoval d’Spys (švýcarská podoba německého »die Speise « neboli pokrm).
Výraz se ale moc neujal a postupně se do povědomí lidí rozšířil název müsli, zdrobnělina švýcarského podstatného jména Mues (německého Mus) znamenající kaše.
Předchůdce müsli
Jak vypadalo původní müsli? Bircher- Benner okoukal od sedláků, že namáčeli vločky 12 hodin v mléce nebo vodě. Do vloček přidávali nastrouhaná jablka, citronovou šťávu, nasekané ořechy a celé to osladili rozmačkanými hruškami.
Cukr a živočišné potraviny škodí
Max Bircher-Bennner byl velmi svérázný člověk. Věřil, že původci chorob pocházejí z používání cukru a zvířecích produktů. V jeho nemocnici panovala tvrdá disciplína. Byl dokonce tak striktní, že »neposlušné pacienty«, kteří porušili léčbu, nemilosrdně propouštěl.
Zdravá snídaně
Od 60. let minulého století se müsli dostalo i na snídaňové stoly dalších evropských zemí včetně nás. Od začátku bylo považováno za synonymum zdravé snídaně. Původní receptura se ale mnohokrát měnila a dnes si můžeme vybírat z velkého množství různých druhů müsli.
