10°C
Vzpomenete si, proč vám padla před více než padesáti lety do oka právě tato část metropole?
Nebyl to záměr, ale náhoda. Tehdejší švagr byl přihlášen ve dvou bytových družstvech. A protože dřív byl postaven dům v Praze 8, vyšla na nás „šestka“ a já z toho měla velkou radost. Od roku 2009 jsem dokonce Čestnou občankou Prahy 6. V roce 2010 byla vysázena na Evropské třídě alej devadesáti platanů, kterou posvětil převor Břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek, a jeden z nich nese i moje jméno. Velmi si toho vážím.
Praha se s léty proměňuje, přibývají nové bytové komplexy, nákupní centra. Zaznamenala jste změny i ve vašem okolí?
Určitě. Například z balkonu jsem se dívala na zahrádkářskou kolonii a bylo mi moc líto, když byla zlikvidována. Namísto ní vyrostl hotel Pyramida, ale už jsem si nejen zvykla, jsem dokonce ráda, že tam hotel máme. Navíc, kdo může říct, že když se ráno probudí a podívá se z okna, vidí Pyramidu?
Žijete v menším bytě. Nikdy vás to nelákalo do prostornějšího domu, třeba se zahradou?
Nelákalo, mám chalupu, u které je i zahrada. A navíc, když bydlíte ve 2 + 1, máte všechno po ruce a nepředřete se při uklízení.
Jaké u vás panují sousedské vztahy?
Sousedské vztahy jsou v pohodě, původní sousedé, se kterými jsem vždy dobře vycházela, už bydlí někde na obláčku a ti noví jsou taky fajn.
Chodíte občas do zdejších parků na procházku nebo si někam posedět do kavárničky či vinárny?
Vím, že je to nezdravé, ale procházky doslova nesnáším. Co se týká posezení, tak jde spíš o pracovní schůzky, které mívám v hotelu Pyramida. A protože hned za rohem máme italské bistro Moje kredenc, zajdeme tam s přáteli občas na italské speciality, na kafíčko či Creme brűlée a kupodivu i na výborné české buchty. A je tam možné ochutnat i netradiční ořechový nebo čokoládový chléb.
Jste s mužem velcí gurmáni. Vaříte si raději sami doma, nebo si sem tam zajdete do oblíbené restaurace i ve vaší čtvrti?
Většinou vaříme sami, ale je pravda, že zajdeme někdy i na výborné jehněčí na rozmarýnu do hotelu Pyramida či do čínské restaurace na kachnu po sečuánsku.
V říjnu loňského roku jste měla jubilejní koncert. Co pro vás znamenal a jak se povedl?
Dvěma galakoncerty, z nichž první byl v Mahenově divadle v rodném Brně a druhý v pražské Lucerně, jsem oslavila 55 let na scéně. Měla jsem skvělé hosty - Vojtu Dyka, Matěje Rupperta, Wohnouty a mladičkého zpěváka Tomáše Ringela. Moderoval Aleš Cibulka, doprovázel nás GOLDEN BIG BAND PRAGUE Petra Soviče. Měli jsme vyprodáno, publikum bylo skvělé, po obou koncertech potlesk vestoje. Jenom mě moc mrzelo, že s námi už nemohl vystoupit Karel Gott. O jeho nemoci jsem se dověděla od Ivanky, poslali jsme mu do nemocnice symbolický pozdrav a publikum bouřlivě zatleskalo i jemu. V den pražského koncertu mě telefonicky požádal, co mám divákům v Lucerně vyřídit. Vyřídila jsem téměř doslovně, bohužel v tom napětí jsem zapomněla ještě říct, že se Karel těší, jak společným koncertem oslavíme naše osmdesátiny.
Co máte v plánu letos? Čeká vás opět nějaká zajímavá spolupráce s mladými umělci?
Kromě koncertů se svými muzikanty v malé partii budu mít koncerty s GOLDEN BIG BANDEM PRAGUE Petra Soviče. Co se mladých muzikantů týká, s velkou radostí jsem přijala pozvání kapely Wohnout, abych s nimi jela šest „fesťáků“ a abych vystoupila jako host na jejich galakoncertě, kterým oslaví 20 let na scéně.
Mohou se příznivci vašeho kuchařského umění těšit také na novou kuchařku?
S kuchařkami jsem to už vzdala, ale manžel na něčem pracuje, jen těžko říct, kdy s tím bude hotov. Ledacos jsem z toho ochutnala a musím jen chválit!
Jste známá i jako fotografka. Inspirují vás k zajímavým snímkům i zákoutí Prahy?
Tu fotografku bych dala do uvozovek, jsem amatérka, ale Praha inspiruje i amatéry. Kromě pražských zákoutí mám nafocená také zákoutí jiných měst či městeček. Z těch zahraničních třeba New York.
Připravujete opět výstavu vašich fotoobrázků?
V tomto roce jsem slíbila devět výstav. V Chomutově, ve Starém Plzenci, Odolené Vodě, ve Štětí a Velvarech budu mít výstavy samostatné, v Dolní Lutyni, Pršticích u Brna a ve Žďáru nad Sázavou společné s brněnskou fotografkou Helenou Štefanovou. Na Kladně vystavím fotoobrázky spolu s muzikantskými kreslenými vtípky, jejichž autorem je můj kapelník JUDr. Vít Fiala.
Dala jste si do nového roku nějaká předsevzetí?
Když si potřebuji dát nějaké předsevzetí, nečekám na nový rok. Dám příklad: že přestanu kouřit, jsem se rozhodla 6. dubna 1988 a od té doby jsem si nezapálila. Navíc mám dojem, že už ani žádné neřesti nemám…
