Před Vánoci jsou obchody nadité k prasknutí, lidé, zdá se, kupují, co vidí… Jaký máte vy vztah k nakupování?
Obecně během roku, nakupuji ráda, a proto mnohdy uvítám, když jsem celý den někde zavřená v ateliérech nebo v divadle a nemám ty hodinové proluky, kdy neodolám a musím navštívit obchod při cestě. Pro sebe nakupuji tak, že mě zboží musí okamžitě oslovit. Jakmile začnu přemýšlet, jestli se mi třeba nějaký oděv hodí nebo nehodí k ostatnímu oblečení, tak z nákupu sejde. Kupuji plno věcí, které se mi líbí okamžitě. Také miluji všechny možné doplňky – šály, náramky, punčocháče... Celkově však hodně utrácím za jídlo a pití. Jsem velký požitkář a i se svou bezlepkovou dietou mám osvědčené bezlepkové obchody, kde se dá skvěle pojíst. I víno je bezlepkové… (smích)
Jídlo a pití s předvánočními nákupy také úzce souvisí. Například Francouzi jsou známí tím, že mají největší důvěru k francouzským produktům. Jste v tomto smyslu také patron??
Když to nabídka dovolí, raději sáhnu po českých produktech. Ale pokud jde například o víno, volím na prvním místě francouzská a rakouská vína na doporučení, protože výběr je tak široký, že se v něm mnohdy člověk ztratí. I proto jsem si oblíbila jednu službu na českém trhu. Je to něco jako tekuté předplatné, kdy si dopřáváte každý měsíc výběr unikátních světových vín vybraných jedním z nejlepších sommeliérů světa. Každý měsíc zaplatíte pár stokorun a špičkový sommeliér vám vybere lahve, ke kterým se běžně člověk nedostane. Není pravidlo, že dobré víno musí stát nekřesťanské peníze. Naopak je skvělé nechat si poradit a nedat na laciné reklamní upoutávky. Neznamená to ovšem, že se jiného vína nedotknu. Moravská vína mám samozřejmě také ráda a piju je často, už jen proto, že mám na Moravě plno kamarádů…
Používáte při nákupech častěji hotovost, nebo platební kartu?
Většinou používám platební kartu. Ale stalo se mi, že mě moje banka upozornila, že si na mou kartu někdo vybírá na druhém konci světa peníze. Zavolali mi, kde jsem, a já jsem jim za tuto službu moc vděčná.
Za co utrácíte nejvíce peněz?
Nejvíc peněz? Asi právě za jídlo a víno. Strašně ráda jím a mám ráda dobré suché bílé víno. Jsem trochu rozmazlená, teda můj žaludek je rozmazlený. Připadá mi například zbytečné utrácet za drahé módní výstřelky. Ale každý to máme jinak. Já miluju jídlo, víno, cestování a slevy! (smích)
V mnoha rozhovorech jste řekla, že Vánoce jako takové nijak významně neprožíváte, tedy alespoň pokud jde o pečení týdny dopředu či pečlivé zdobení domova. Už od útlého věku dětí jste s rodinou vždy odjížděli na svátky do Alp. Zachováváte tradici i po odchodu svého manžela?
Ano, naše rodinné tradice stále zachováváme. Jedeme opět lyžovat a už se neuvěřitelně těšíme. Zjistila jsem, a to i během roku, že si člověk doma neodpočine. Pořád bych viděla, že není vše vyžehlené, uklizené. Takhle zavřu, a Vánoce přijdou i tak. Po Petrovi je mi strašně smutno, a nemusí to vůbec souviset se svátky.
Je něco, co pro Vás k Vánocům i tak neodmyslitelně patří? Máte nějakou oblíbenou vánoční vůni? Nebo film či hudbu, která je s vánočními svátky pevně spojena?
Jak jsem již řekla, trávíme svátky na lyžích a k tomu samozřejmě patří svařák. A líbí se mi také, když jsou města i vesnice vánočně vyzdobeny a když to nemusím dělat já (smích). Máme s dětmi tradici, že po lyžování si zajdeme na nějaký drink a jen si užíváme. Vloni mi dcera připomenula, o co mi nevadí přicházet: když jsme stály na tom krásném manšestru (sněhu) a nikdo nikde moc nelyžoval, všude byl klid, z údolí se ozývaly koledy, řekla – víš, co se teď děje v Praze?
Nadělování dárků ale snad držíte – co vás pod pomyslným stromečkem na vrcholcích alpských štítů nejvíce potěší a čím nejraději obdarováváte Vy?
Dárky nijak nehrotíme, protože si během roku stejně vše potřebné koupíme. Mnohem důležitější je být spolu. Před mnoha lety mi děti řekly, že je krásné, co jsem vymyslela: „Nejsi ve stresu, nejsi nervózní a jsme spolu.“
Vánoční čas, který pro vás, na rozdíl od mnoha jiných, znamená skutečný odpočinek, ale rychle uteče a všichni se opět vrátí do každodenního života plného shonu a práce. Vy jste podle všeho velmi vytížený člověk. Co v nejbližší době chystáte pro své příznivce?
Ano, aktivit mám dost. A na podzim mě to trochu semlelo. Zkoušela jsem několik měsíců intenzivně s Nelou Boudovou v režii Petra Kracika inscenaci Žena, která uvařila svého manžela. Ve středu 4. 11. byla premiéra. Dále hraju v Divadle v Celetné, Řeznické, Palace, jezdím hodně po zájezdech, točím Ulici, učím na Pražské konzervatoři, cvičím pravidelně pilates a učím se jazyky. Bohužel jsem je kvůli zkoušení musela teď odsunout, ale po premiéře zase začnu. Dcera mě učí anglicky a chodím ještě na francouzštinu.
