Jaro přináší veselí
První písemná zmínka o aprílu u nás pochází z roku 1690 a jejím autorem byl jistý Bartoloměj Chrystellia z Prahy. Častější zprávy o „aprílovém řádění“ se pak začaly objevovat na konci 18. století. Předpokládá se, že tento svátek vznikl zásluhou změny ročního období, kdy se ze smutné zimy stalo mnohem veselejší jaro. To mělo velký vliv na náladu většiny lidí, kteří tak začaly vymýšlet nejrůznější neplechy. V minulosti se kromě 1. dubna dodržovaly stejné zvyky i 30. dubna, tato tradice se však do dnešních dnů nedochovala. Každopádně u nás tento svátek velmi rychle zdomácněl a dodnes se těší poměrně velké oblibě.

„Jdi a sežeň zaječí peří!“
V dřívějších dobách se aprílovými oběťmi stávali hlavně příbuzní a známí, kterým vtipálci posílali fiktivní nákupní seznamy. Sehnat věci jako je bublinka do vodováhy, komáří sádlo nebo hodinářská motyka, to byl úkol pro všechny, kteří se nechali napálit. Dnes se už sice tato tradice dodržuje minimálně, i tak je ale dobré být v tento den ostražitý. Pokud chcete sami nachytat druhé, podívejte se na www.vykutalenarostarna.cz, kam budou během března denně přidávány video rošťárny, které si můžete nejen na apríla sami vyzkoušet.

Kolébka aprílových srandiček
Tradice „aprílování“ se k nám dostala z Francie, kde apríl lidé slaví už od roku 1564. Tento den se tam nazývá poisson d’avril podle ryby z papíru, kterou vyrábí hlavně děti. Tu následně přilepí na záda člověka, který o tom samozřejmě nemá vůbec tušení, a aprílový žertík je na světě.

A co dnešní šprýmování?
Určitě stojí za to vidět, jak se vaše přítelkyně ráno probouzí vedle vousaté figuríny. Nebo jaký poprask způsobí váš pes, když mu pořídíte umělou lví hřívu a necháte ho pobíhat po parku. Rošťáckou tutovku potom představují umělí hadi, pavouci a brouci všech podob a velikostí. Připevněte hada na provázku na něčí batoh a pak dotyčného rychle upozorněte, že se za ním něco plazí. Není nic zábavnějšího než úprk před hadem, který se nevzdaluje ani o píď!

zdroj:  http://www.vykutalenarostarna.cz/cz