Na svou nemoc přišla díky pravidelnému samovyšetření a její léčba trvala celkem pět let. Kromě boje o život e musela srovnat i s tím, že její prsa už nebudou vypadat jako dříve. Nikola netají, že sebevědomí jí tím kleslo velmi hluboko.
„Když mi onkoložka řekla, že je třeba udělat genetické testy, aby se podle nich určilo, zda přijdu o obě prsa, nebo jen o část toho nemocného, hlavou se mi honila myšlenka: Jak si s tímhle najdu chlapa? Může se to zdát paradoxní, že místo svého života ohroženého nemocí řešíte prsa. Jenže i to je o životě, o jeho kvalitě,“ popisuje Nikola to, co se jí v době nemoci honilo hlavou. A to v době, která klade přehnaný důraz na dokonalost…
Genetické testy naštěstí dopadly dobře, prs zůstal zachován a tkáně se odebralo jen málo, takže rozdíl velikosti ňader byl nepatrný. „Jenže po ozařování se léčené ňadro zmenšilo o celou velikost a nepůsobí na něj gravitace tolik jako na druhé, takže nesoulad je celkem viditelný, když nemám podprsenku,“ přiznává Nikola.
Hloupé rady
Mladá žena také upozorňuje na obvyklé fráze, které nemocnou pacientku nijak neuklidní, spíše naopak. „Řeči typu ‚Buď ráda, že jsi živá‘ bych nejraději hodila do koše. Samozřejmě, že jsem ráda a uvědomuji si cenu života daleko víc než lidé, kteří tuto větu pronáší. Jako přeživší onkopacientka však nemám nárok na to, čeho se ostatním dostává automaticky? Taky by se jim nelíbila necitlivá chodidla trpící neuropatií, nekonečná únava roky po chemoterapiích, znetvořený hrudník po mastektomii nebo roky trvající hormonální léčba znesnadňující otěhotnění,“ vysvětluje Nikola.
Operací a léčbou vše neskončilo. Nikola si prošla vyhořením v náročné práci i strachem z hledání nového partnera. Bála se pustit si někoho k tělu… „Nechtěla jsem další zlomené srdce, další nemoc. Na podzim roku 2020 vztah přišel a po osmi měsících skončil, zakomplexovaný chlap mi pošramotil ego,“ popisuje dále.
Před třemi lety oslavila kulatou třicítku, připadal si sama, nepoužitelná, bez partnera i bez dětí. „Na druhou stranu, pokud máte vztah s někým, kdo vám vyčítá únavu po léčbě, zadýchávání se do kopce kvůli plíci ozářené protonovou terapií nebo na vás křičí, že pár dní po laparoskopii nemáte sedět na zadku, ale sádrovat díry po obrazech, tak vám to taky nepřidá. Což byl můj případ prvního vztahu po léčbě,“ vzpomíná.
Nikola ale i navzdory nemoci vždy měla mnoho koníčků, dokázala se skvěle uživit a milovala cestování. Klidně i sólo. Nic z toho jí ale hlubokou radost nepřineslo. „Za dva roky jsem byla na jedenácti dovolených, a přece to nestačilo. Honila jsem se za klidnou myslí, ale spíš jsem od ní utíkala,“ přemýšlí.
Láska až na Novém Zélandu
V roce 2023 přišlo zásadní rozhodnutí. Udělala poslední tah a už podruhé v životě odjela na Nový Zéland, tentokrát na rok. Vyplatilo se? Rozhodně ano… „Deset dní po příletu jsem našla poklad. Opravdový poklad v podobě budoucího manžela. Člověka, který mě dělá šťastnou a já zase jeho,“ usmívá se Nikola.
Partneři se perfektně poznali během společného cestování v malém obytném autě a práce, kdy spolu byli čtyřiadvacet hodin denně. „Po sedmi měsících mě požádal o ruku a po dalších sedmi jsme se vzali. S manželem jsme procestovali nejen Nový Zéland, ale také Samou, Fidži, Vanuatu, Vietnam, Laos a Thajsko. Rozhodně nebyla nouze o náročné situace, během nichž jsem si uvědomila, že mám vedle sebe rovnocenného parťáka, o něhož se můžu opřít,“ vysvětluje.
Po návratu do Česka se usadili na Moravě, kde se Nikola opět věnuje marketingu. Pracuje ovšem méně než dříve, následky náročné pětileté léčby totiž zůstávají. Přesto si Nikola dál jde za svými sny a vrhá se do nejrůznějších činností, které ji naplňují. Třeba do lukostřelby… A těší se na další společné cesty s manželem. „Říká se ‚per aspera ad astra‘ – přes překážky ke hvězdám. Věřím, že se toto může týkat i rakoviny prsu. Ačkoli začátek vypadá jako fatální nikdy nekončící peklo, časem se z něj můžete přes důkladný očistec dostat do ráje,“ uzavírá.
O Bellis
Bellis je projekt Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s. Zaměřuje se na pomoc a podporu mladých pacientek (v produktivním věku), které procházejí nebo prošly léčbou spojenou s nádorovým onemocněním prsu. Více ZDE.
Život po rakovině prsu. „Za zdraví jsem vděčná, ale s novým tělem jsem se nesžila,“ přiznává doktorka Lenka Borská. Sandra Novotná
