„O změnu náplně preventivních prohlídek jsme usilovali dlouhou dobu. Prevence musí být šité na míru každému pacientovi a prohlídky musí být komplexnější,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Lékaři budou mít od ledna možnost provádět řadu vyšetření u výrazně mladších pacientů, než tomu bylo dříve.
Výsledkem preventivní prohlídky by podle Šonky měl být závěr srozumitelný pro pacienta. Vzniknout by měl také plán terapeutických opatření na příští dva roky, kromě předepsaných léků také případně změna životního stylu či stravy.
Češi chodí častěji
Na preventivní prohlídku u praktika má každý pojištěnec nárok jednou za dva roky. Dobrou zprávou podle Šonky je, že ochota pečovat o své zdraví u Čechů postupně narůstá. Před 10 lety chodilo na prevence jen 20 procent dospělých, nyní je to asi 60 procent. Jinak je tomu u dětí. Na preventivní prohlídky nepřivedou rodiče jen 10 procent malých pacientů.
V tuzemsku v současné době nemá svého praktického lékaře více než milion lidí, a primární péče tak není dostupná všem. „V rámci reformy usilujeme o to, aby počet pracovních úvazků praktiků do roku 2035 vzrostl o tisíc. Musí se ale také navýšit počet rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. V současné době jejich počet nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná,“ říká předseda SPL.
Předepisování léků
Praktici také dlouhodobě volají po úplném zrušení preskripčních omezení na léky. „Stále nemůžeme předepisovat třetinu léků dostupných na trhu. To nikde v Evropě nemá obdoby. Pacienty tak zbytečně posíláme pro předpis k ambulantním specialistům, například pro léky na cukrovku, poruchu metabolismu tuků, na srdeční selhání nebo chronické onemocnění ledvin. Ke zrušení preskripčních omezení u praktiků došlo nedávno v Rakousku, Německu nebo Polsku – a ukázalo se, že to zdravotní systém neohrozilo, právě naopak,“ vysvětluje MUDr. Šonka.
Lidé by podle něj uvítali i to, kdyby praktici základní léky vydávali přímo v ordinacích. „Vyřešilo by to mimo jiné časté stesky pacientů na záměnu léků zejména v lékárenských řetězcích. Pacientům v nich často vydávají jiné preparáty, než jim lékař předepsal,“ popisuje předseda SPL.
Díky změně náplně podle něj bude český systém prevence jedním z nejdůkladnějších v Evropě. „To je ale jen první krok. Pokud má primární péče přinést to, co od ní očekáváme, tedy významně zlepšit zdravotní stav české populace a prodloužit délku života lidí ve zdraví – v čemž za vyspělými zeměmi stále zaostáváme – je potřeba praktikům rozvázat ruce ve farmakoterapii chronických onemocnění a dát jim k dispozici moderní léky pro léčbu diabetu, dyslipidemie, srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin, které praktičtí lékaři stále nemohou používat,“ uzavírá MUDr. Šonka.
Co vše se změní?
Duševní choroby
V rodinné anamnéze se bude lékař kromě jiných onemocnění nově ptát i na duševní choroby v rodině.
Chodíte ke specialistům?
Dál se bude lékař nově ptát, zda pacienti absolvovali screeningové programy časného záchytu vážných onemocnění, jako jsou třeba nádory prsu, plic, osteoporóza či třeba srdeční selhání. U žen bude praktika zajímat, jestli pravidelně chodí na gynekologii.
Nepovinná očkování
Praktik zkontroluje, jestli pacient pravidelně chodí na očkování. A to »povinná«, jak se říká vakcínám hrazeným zdravotními pojišťovnami, i ta doporučená podle individuálních rizik. Například seniorům může doporučit očkování proti pneumokokům, lidem pohybujícím se v rizikovém prostředí vakcínu proti žloutence typu A a podobně.
EKG i pro dorostence
S vyšetřením srdce pomocí EKG se nebude čekat a natočí se hned při první všeobecné preventivní prohlídce poté, co pacient přejde od pediatra k praktikovi pro dospělé. U lidí s rizikem srdečního selhání se pak bude opakovat i ve 30 letech, od 40 let věku se EKG dočkají ve dvouletých intervalech. U mladších lidí bez rizikových faktorů nemocí srdce se další EKG natočí ve 40 letech a bude se pokračovat ve čtyřletých intervalech. Dříve se ve čtyřiceti letech s kontrolou srdíčka začínalo.
Laboratoř pro všechny
Při vstupní prohlídce nechá lékař udělat komplexní laboratorní vyšetření, tedy třeba krevní obraz, jaterní testy, zjištění cukru i cholesterolu v krvi. Rozbor moči zajistí buď v laboratoři, nebo alespoň papírkem. Zajímat ho bude i to, jak filtrují ledviny. Konkrétní testy by měl lékař zvolit podle rizikových faktorů pacienta. Dříve se dělaly až v pozdějším věku.
Změří v pase
Kromě váhy a tlaku jako dosud, vám nově obvoďák změří i »tajli«, aby si ověřil množství tuku v dutině břišní.
Blesk Ordinace v Děčíně Blesk
