„Díky dlouhodobému sledování a porovnávání dat z mnoha oblastí jsou výstupy monitoringu cenným zdrojem informací o tom, jak prostředí, ve kterém žijeme, ale i naše vlastní návyky ovlivňují naše zdraví. Získané informace pomáhají nastavovat prevenci i rozpoznávat rizika pro náš organismus,“ vysvětluje hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Zpráva ukazuje, že napříč generacemi má česká populace problém s nedostatkem minerálních látek. „Nízký přívod vápníku jsme zaznamenali u více než 80 % lidí starších 60 let. Nedostatečný je ale také hořčík, a to zejména u žen a seniorů, nejnižší hodnoty byly ve skupině dospívajících dívek ve věku 15–17 let.
Nižší příjem železa, než je doporučeno, vidíme u poloviny žen v plodném období a také u poloviny dětí od 7 do 10 let. U sodíku pozorujeme naopak nadměrný příjem, a to navzdory zdravotním rizikům, která z něj plynou. Především u mužů bylo 91 % ve věku 15–59 let nad hodnotou doporučení,“ vysvětluje Irena Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin.
Co nám chybí v těle?
Výzkum potvrdil, že našim tělům chybí klíčové minerály: vápník, železo a hořčík. Přebytek máme u soli. To znamená větší riziko vysokého tlaku, infarktu, osteoporózy i rakoviny žaludku. Nedostatek vápníku ohrožuje zdraví kostí a zubů, chybějící železo přináší únavu, oslabenou imunitu a vyšší riziko anémie. Nejhůř jsou na tom dospívající dívky a senioři.
Kvůli ovzduší zemře 3000 lidí!
Největšími hrozbami v ovzduší jsou prachové částice, oxid dusičitý a karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. K nim se přidává i přízemní ozon. Výsledkem jsou tisíce předčasných úmrtí ročně, zkrácení délky života a zvýšené riziko rakoviny plic. Odborníci připomínají, že bezpečná hranice, kdy by špinavý vzduch už neškodil, prostě neexistuje.
Smrtící hluk i vzduch
Na zdraví se tvrdě podepisují i hluk a špinavý vzduch. „U obyvatel s expozicí hluku zjištěnou v rámci Strategického hlukového mapování odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 % nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Zvýšení představuje ročně 920 nových případů onemocnění,“ varuje Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu.
Znečištěný vzduch je další tichý zabiják. „V městských, dopravou a průmyslem nezatížených, oblastech se v roce 2024 expozice aerosolu podílela odhadem na 6 % navýšení počtu zemřelých. Míra rizika onemocnění rakovinou v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší představuje mezi 2 případy na 100 tisíc až 2 případy na 10 tisíc obyvatel,“ dodává Helena Kazmarová z Oddělení hygieny ovzduší.
Hlavní hygienička o žloutence v Česku: Případů bude přibývat. Jak dlouho je člověk infekční? Bára Holá
Čím menší vodovod, tím hůře!
U pitné vody se sleduje 377 různých ukazatelů. Problémem jsou dusičnany a vedlejší produkty dezinfekce, které mohou být karcinogenní. „Četnost nedodržení limitních hodnot vzrůstá se zmenšující se velikostí vodovodu. Limity zdravotně významných ukazatelů byly ve velkých vodovodech zásobujících více než 5 tisíc obyvatel překročeny pouze v setinách procent (0,07 %). V menších vodovodech zásobujících do 5 tisíc obyvatel překročilo limity 0,3 % stanovení,“ říká lékař František Kožíšek.
Děti bohatých jedí zdravěji!
Velkým problémem je i strava nejmladších. „Významný vliv mají rodičovské návyky. Děti rodičů, kteří dbají na zdravou stravu, mají nižší riziko nadváhy. Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů. Děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity. Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky zvyšující riziko nadváhy a obezity. Naopak pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje, stejně jako zdravé návyky v rodině,“ shrnuje poznatky studie lékařka Kristýna Žejglicová.
Blesk Ordinace v Děčíně Blesk
