Jenže antibiotika nejsou všelék a běžné virové onemocnění, jako jsou rýma nebo nachlazení, neléčí. Dokážou totiž zasáhnout pouze proti bakteriím. S jejich ne vždy správným používáním se objevila nová hrozba – antibiotická rezistence. Ta nastává, když se bakterie stanou odolnými vůči účinkům antibiotik.
To znamená, že tyto léky již nejsou schopny účinně zabíjet nebo zastavit růst bakterií. I běžné infekce se tak stávají obtížně léčitelné. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je celosvětová spotřeba antibiotik stále na vzestupu. Pokud se situace nezmění, může se stát, že do roku 2050 budou některé bakteriální infekce častou příčinou úmrtí.
Neuvážené nadužívání
„Pacienti stále velmi často požadují antibiotika i tam, kde to není nutné,“ říká MUDr. Martin Duračinský. Až 50 % jich je podáváno bez stanovení přesné diagnózy. Takové neuvážené užívání antibiotik nejenže zvyšuje riziko odolnosti, ale škodí i zdraví. Narušuje vlastní mikrobiom, který je důležitou součástí imunitního systému.
Viry vs. bakterie
„Bakterie je buněčný organismus a její buňky se významně liší od buněk lidského těla. Proto můžeme pomocí antibiotik přímo zabít nebo zastavit rozmnožování bakterií a naše buňky to neohrozí,“ vysvětluje Duračinský.
„Naopak viry jsou organismy, které bez lidské buňky dlouho nepřežijí. Po proniknutí do našeho těla vstoupí do nitra buňky, přeprogramují ji, aby vyráběla jeho vlastní kopie,“ dodává lékař. K léčbě virových infekcí, jako jsou chřipka, nachlazení nebo covid-19, se používají antivirotika, která jsou dostupná pouze na lékařský předpis.
Víte, že...
...jakýkoli pokus o samoléčbu antibiotiky, například za použití zbylých léků, je nejen často neúčinné, ale může být nebezpečné? Nepůsobí totiž na všechny typy infekcí a už vůbec ne na ty způsobené viry.
Státní zdravotní ústav
