Principem plynových injekcí je aplikace oxidu uhličitého speciálním zařízením s injekční jehlou přímo pod kůži, a to při dodržení základních pravidel dezinfekce a sterility. V lázeňských zařízeních provádí aplikaci zaškolená všeobecná sestra podle předpisu lékaře. Vhodnými místy k aplikaci jsou například okolí kloubů, kožní oblasti dolních končetin a další.

ÚLEVA OD BOLESTI

„V místě vpichu dochází ke zvýšení teploty kůže, což lokálně zvyšuje průtok krve, a tím injekce jednak ulevuje od bolesti, ale také napomáhá ke zlepšení výživy tkání,“ říká lázeňský lékař MUDr. Jiří Hnátek a dodává: „Plynové injekce jsou vhodné pro ty, kteří potřebují pomoci například s následky zánětů žil, onemocněním kloubů či páteře a řadou dalších problémů.“

STRACH MŮŽE BÝT PŘEKÁŽKOU

Existují ale nějaké důvody, kdy plynové injekce nemohou být předepsány? „Plynové injekce nelze aplikovat, pokud má pacient zánět kůže, podkoží nebo žil v místě vpichu, ale v podstatě nám může bránit i strach nemocného. Ten ovšem může zmírnit vědomí pacienta, že přísně dbáme na to, aby byla metoda aplikována zaškoleným odborným personálem, který ví, jak má přesně postupovat,“ doplňuje MUDr. Hnátek.

Co to obnáší

› oxid uhličitý se aplikuje vpichem do podkoží

› injekce mají analgetický účinek – ulevují od bolesti (například při problémech s trapézy)

› aplikují se třikrát týdně na místa podle předpisu lékaře

› jedním vpichem se podává 20–100 ml plynu

› počet vpichů nemá přesahovat šest a celková dávka 200 ml plynu

› vzájemně se doplňují s dalšími lázeňskými léčebnými procedurami, jako je např. masáž