Dítě se nakazilo poté, co si do nosu strčilo zrezivělou knoflíkovou baterii. „Korodovaná knoflíková baterie v nosu typickým způsobem nákazy rozhodně není, musela být zřejmě předtím v kontaktu s půdou, nebo uskladněna ve vnějším prostředí, proto zřejmě i ta koroze,“ vysvětluje přední český epidemiolog Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.
Matka léky dítěti nedala
Lékaři baterii, která už začínala oxidovat, chlapečkovi z nosu úspěšně vyndali. Chlapec měl ale okolo nosíku zarudlou tvář a kůžička u nosní přepážky začala odumírat. Protitetanovou injekci maličkému lékaři před odjezdem domů nicméně nepíchli. „Nikoho z nás nenapadlo, že dítě není očkované,“ přiznávají lékaři v interní zprávě, kterou má Blesk k dispozici. Jako léčbu nasadili antibiotika. Ta však matka svému synovi nakonec vůbec nedala…
Antibiotika bakterii usmrtí, ale…
„Bakterie Clostridium tetani způsobuje danou nemoc svým toxinem. Když ho vyloučí, nepomůžou už ani antibiotika. Ty bakterii sice usmrtí, ale toxin už byl vytvořený,“ popisuje mechanismus nákazy Maďar.
„Tady pomůže jen očkování, vakcína obsahuje anatoxin, který působí právě proti efektu tetanického toxinu, ne proti samotné bakterii,“ objasňuje situaci epidemiolog, který připomíná, že tato bakterie se nachází ve výkalech zvířat a je vysoce odolná, takže se dlouhodobě nachází v prostředí kolem nás.
Nákaza hrozí z půdy, jedinou ochranou je očkování
„Na možnou nákazu se myslí vždy při kontaminovaném poranění, pádu z kola nebo z motorky, úrazu na zahradě při práci s půdou nebo při manipulaci s rezavým hřebíkem,“ popisuje Maďar a dodává: „Očkování proti tetanu je naprosto zásadní a v ochraně proti této nemoci nenahraditelné.“
Vakcína podle odborníka poskytuje ochranu na dlouhou dobu, dokonce i když někdo nedodrží interval přesně. Jedna dávka přeočkování chrání standardně 10-15 let (u starších 60 let spíše těch 10) u mladších bez poruchy imunity až k 20 letům.
Člověk podle Maďara nemůže k lékaři s každou kontaminovanou rankou, do níž se dostala špína nebo tříska. „V těchto situacích se může spolehnout hlavně na předchozí očkování. Není potřeba se ho bát, vakcína je neživá a očkuje se ve velkých počtech, takže její profil bezpečnosti známe dobře,“ uklidňuje epidemiolog.
Očkuje se už přes 60 let
V Česku se děti povinně očkují proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae typu b a dětské obrně. Včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinné očkování proti tetanu začalo před téměř 61 lety.
VIDEO: Stopka pro lékaře, kteří systémově falšují potvrzení o očkování. Podle Prymuly popírají princip západní medicíny
Stopka pro lékaře, kteří systémově falšují potvrzení o očkování. Podle Prymuly popírají princip západní medicíny redakce Blesk
