14°C
Jak se vám daří jako mamince dvou kluků? Jsou v nejkrásnějším dětském věku, který ale mnozí rodiče vnímají také jako velmi náročný. Jak to zvládáte?
Říká se: „jak si usteleš, tak si lehneš“. Vždy jsem po rodině a dětech toužila. Miluju své tři kluky nadevše. Mít zodpovědnost za druhé nikdy není lehký úkol, obzvlášť když chcete svým dětem dát dostatečné zázemí, pocit bezpečí, mraky lásky, směr a vzdělání. Nikdy si rodič nemůže být jistý stoprocentně, že všechno dělá správně, ale intuitivně tak trochu ano. My se o to s manželem snažíme každý den. Děti potřebují vzory, a to hlavně svých rodičů, ale potřebují se naučit i úctě a ke komu jinému ze začátku než k prarodičům. V tom jsou, myslím, dané základní hodnoty života a bytí.
V návaznosti na přechozí otázku – co vám osobně na tomto období připadá nejhezčí a co je podle vás nejnáročnější?
Všechno! Že je máme, že jsou zdraví, veselí, že mají chuť k jídlu, že dělají lumpárny… Že nám dělají radosti a ty starosti k tomu patří, i když asi nejtěžší v této době pro nás je, aby se nestali otroky tabletů, elektronických her a podobně. Když si vzpomenu na své dětství, v mnohém se od jejich liší. Už tím, že my jsme měli více svobody. Hodně času jsme trávili venku s dětmi. Hodně se ty trendy změnily a není se čemu divit, když si uvědomíte, co se děje kolem nás. Chápu, proč mají rodiče své děti rádi pod kontrolou.
Jste na tom podobně jako mnohé maminky, že s dětmi se jim radikálně zmenší objem času, který mají pro sebe? Stíháte vůbec přečíst si knížku, zajít do obchodu nebo se i jen v klidu najíst?
Už ano. Kluci jsou už samostatní. Když jsem doma, vypravuju je do školky, školy a pak mám čas na svoji práci nebo domácnost. A i na tu knížku si ho udělám. Dokonce i na dětské knížky, jelikož jsem natočila pár dětských audio-knih. Chodím dvakrát v týdnu cvičit pilates, což mi dělá dobře nejen po těle, ale i na duchu, a i s manželem si občas vyrazíme do společnosti. Ale co nás nejvíce všechny baví, jsou hory. Ve všech volných chvílích vyrážíme do Jeseníků, do našeho oblíbeného Petříkova, kde je nám moc fajn. Kluci lyžují a já jim pod kopcem držím pěsti. (smích)
Pojďme k tématu naší přílohy, kterým je mimo jiné zdraví, zdravá strava, ale také diety. Vy jste nedávno úžasně zhubla. Co za tím stojí?
Zásadně jsem omezila mouku. Snažím se ji nahrazovat bezlepkovou moukou, a když mám nepopsatelnou chuť na pečivo, dám si bezlepkový chleba. Jsem totiž chlebová, takže ze začátku jsem docela trpěla, ale dá se to naučit. Doporučila mi to moje master trenérka pilates Magdaléna Komínková. Tak se snažím. Ale jinak si docela dopřávám, občas i tu čokošku. (smích) Ženám po čtyřicítce prý lepek obecně moc neprospívá.
Co je pro takový úspěch nejdůležitější? Vůle? Čas? Trpělivost? Podpora okolí? Nebo snad peníze?
Vůle a zase vůle míchaná v kombinaci s trpělivostí a vytrvalostí. A taky chuť a silné odhodlání to změnit hlavně kvůli sobě.
Co vás tedy konkrétně dohnalo k poslednímu rozhodnutí začít hubnout? Byla to snaha více se líbit sama sobě, partnerovi, synům, fanouškům nebo třeba touha změnit radikálně životní styl a s ním i vzhled? Kdy přišel ten nejdůležitější impuls?
Není to zas tak komplikované, jak si myslíte. Je to o tom, jak se cítíte a jak chcete vypadat. Po dětech jsem poměrně hodně přibrala. Jsem pověstná dietářka, takže u mě je to další pokračování v procesu. Je pravda, že se cítím lépe, lehčeji a mám tím pádem častěji lepší a veselejší náladu. Méně se mračím, obzvlášť, když si opět obléknu to, co už jsem vyřadila ze šatníku. (smích) Ale když tak nad tím přemýšlím, mé děti jsou mi vlastně taky motivací. Chci být kvůli nim dlouho fit a ve formě, když jsem s nimi začala tak pozdě.
Snad každá žena zkusila v životě
nějakou, mnohé ženy i mnohé diety, s krátkodobými či dlouhodobějšími efekty, i s jo-jo efekty. U vás tedy nakonec zafungoval lepek, tedy přesněji vynechání lepku. Doporučila byste tento postup i ostatním, kteří přemýšlejí, jak se zbavit přebytečných kil?
Nejefektivnější způsob si musí každý najít svůj a hlavně v něm vytrvat, neboť když polevíte, vždy dojde k jo-jo efektu. Je to zkrátka životní styl a filozofie.
A jak se vůbec s dvěma malými dětmi drží pevný režim ve stravování. Neustále je po nich něco k dojídání. Manželovi nejspíš taky vaříte – má snad i on každodenní menu bez lepku?
Stačí prostě nedojídat. A když peču třeba muffiny, tak si je nedám. Když zahušťuju omáčky nebo polévky, tak buď bezlepkovou moukou, nebo si dám porci stranou, než jídlo zahustím. Je to trénink a dá se to naučit, když chcete.
Žít bez lepku je v dnešní době o dost jednodušší než třeba před dvaceti lety. Přesto – vidíte ještě někde nějaké překážky, které člověk se stravou bez omezení nezná?
Nutno podotknout, že jsem zdravá a zdravotní problém s lepkem nemám, jen ho vypouštím z jídelníčku, jak je to jen možné, na doporučení mé trenérky a moje tělo na to dobře reaguje. Ale myslím, že bez pravidelného pohybu by ten efekt nebyl tak jednoznačný. Jím i více ovoce, aby mě nehonila mlsná na sladké. Piju vodu s citrónem, bylinné čaje, ale i kávu bez cukru a mléka a jako sladidlo používám stévii.
A nezasteskne se vám občas po něčem „zakázaném“, například po křupavém rohlíku nebo knedlících?
To víte, že zasteskne. Jsem jenom člověk, takže si jednou za čas ten krajíc se sádlem a s cibulí dám. A jak mi chutná… (smích) Je to za odměnu!
Co ještě dobrého vám změna postavy přinesla?
Můžu si obléct různé kostýmy na vystoupení, které bych si předtím nemohla dovolit, a cítím se v nich dobře a sebevědomě.
Na co nabyté síly využíváte kromě péče o rodinu? Co je nového ve vašem profesním životě zpěvačky?
Letos mi vyjde nové CD s Golden Big Band Prague. Mé známé i méně známé písničky v big bandových aranžích. Baví mě zpívat s velkou partou. Baví mě blues, swing. Čeká mě spousta koncertů jak s big bandem, tak i s Laurou a jejími tygry. A různé jiné aktivity spojené s mojí profesí. Nudit se rozhodně nebudu. (smích)
Kde vás mohou vaši fanoušci spatřit a poslechnout si váš hlas?
Vždy odkazuji ty, kteří jsou fanoušky mých písniček, ať se podívají na mé webovky nebo oficiální facebookové stránky. Na nich aktualizuji svá vystoupení.
