R iziko pneumokokového zápalu plic neboli pneumonie se zvyšuje s věkem – u starších lidí zpravidla klesá účinnost imunitního systému. Riziko nákazy pak zvyšuje řada faktorů. Patří mezi ně věk – nejvíce ohroženy jsou osoby starší 65 let a malé děti, dále chronická onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes, astma apod., stavy oslabující imunitní systém nebo kouření a nadměrné pití alkoholu. Pneumokokové bakterie, které stojí za významnou částí zápalů plic, se šíří i běžným kýchnutím. Riziku vzniku pneumonie jsou tak více vystaveni hospitalizovaní senioři či lidé žijící v domovech s pečovatelskou službou.
Důležité včasné odhalení
Onemocnění navíc může postihnout kohokoli, včetně těch, kteří pravidelně cvičí, zdravě se stravují a obecně o sebe pečují. Některé příznaky (kašel, zvýšená teplota a bolest na straně hrudníku) mohou přetrvávat dlouho a do úplného zotavení mohou uplynout týdny i měsíce. Předpokladem úspěšné léčby je včasné odhalení onemocnění. Bohužel pneumonie se může zpočátku jevit jako obyčejná chřipka.
Proočkovanost proti pneumokokům je v České republice naprosto nedostačující, pouze 1 %. Od loňského roku přitom seniorům nad 65 let přispívají na takovou formu ochrany všechny zdravotní pojišťovny.
Pneumonie v číslech
- Riziko onemocnění je vyšší u osob starších 65let.
- Až 20 % dospělých, kteří se nakazí pneumokokovým zápalem plic, na toto onemocnění zemře.
- V Evropě se může v průměru denně objevit více než 9000 případů zápalu plic získaného v komunitě.
- Celosvětově každý rok podlehne 800 000 lidí právě tomuto onemocnění.
- Průměrná délka hospitalizace pacienta s pneumonií je deset dnů.
- U starších osob je během prvních 30 dní po skončení hospitalizace 4x vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění než u osob, které zápal plic neprodělaly.