R iziko pneumokokového zápalu plic neboli pneumonie se zvyšuje s věkem – u starších lidí zpravidla klesá účinnost imunitního systému. Riziko nákazy pak zvyšuje řada faktorů. Patří mezi ně věk – nejvíce ohroženy jsou osoby starší 65 let a malé děti, dále chronická onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes, astma apod., stavy oslabující imunitní systém nebo kouření a nadměrné pití alkoholu. Pneumokokové bakterie, které stojí za významnou částí zápalů plic, se šíří i běžným kýchnutím. Riziku vzniku pneumonie jsou tak více vystaveni hospitalizovaní senioři či lidé žijící v domovech s pečovatelskou službou.

Autor: Shutterstock

Důležité včasné odhalení

Onemocnění navíc může postihnout kohokoli, včetně těch, kteří pravidelně cvičí, zdravě se stravují a obecně o sebe pečují. Některé příznaky (kašel, zvýšená teplota a bolest na straně hrudníku) mohou přetrvávat dlouho a do úplného zotavení mohou uplynout týdny i měsíce. Předpokladem úspěšné léčby je včasné odhalení onemocnění. Bohužel pneumonie se může zpočátku jevit jako obyčejná chřipka.           

Proočkovanost proti pneumokokům je v České republice naprosto nedostačující, pouze 1 %. Od loňského roku přitom seniorům nad 65 let přispívají na takovou formu ochrany všechny zdravotní pojišťovny.

Pneumonie v číslech

  • Riziko  onemocnění je vyšší u osob starších 65let.
  • Až 20 % dospělých, kteří se nakazí pneumokokovým zápalem plic, na toto onemocnění zemře.
  • V Evropě se může v průměru denně objevit více než  9000  případů zápalu plic  získaného v komunitě.
  • Celosvětově  každý rok  podlehne 800 000 lidí právě tomuto  onemocnění.
  • Průměrná  délka hospitalizace pacienta  s pneumonií je deset dnů.
  • U starších osob je během prvních 30 dní po skončení hospitalizace 4x vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění než u osob, které  zápal plic neprodělaly.