Onemocnění cukrovkou provází lidstvo od nepaměti. Již v nejstarších kulturách pátrali léčitelé po bylinkách, které by toto onemocnění dokázaly léčit. Nejúspěšnější byli Indové, když objevili stepní rostlinu Gymnema sylvestre. Výluhy z této rostliny nebo žvýkání jejích listů významně tlumily příznaky onemocnění diabetem.

Autor: Shutterstock

NÁVRAT K PŘÍRODNÍM ZDROJŮM

Když se před koncem minulého století začalo onemocnění šířit alarmujícím tempem napříč vyspělými zeměmi světa, obrátila se pozornost vědců znovu k přírodním zdrojům léčby. Z rostliny známé pod botanickým názvem Gymnema sylvestre izolovali účinné látky, kterým dali název kyseliny gymnemové. Ty podporují úlohu inzulinu produkovaného slinivkou břišní i transport glukózy do cílových buněk.

MNOHO VÝHOD

Dnes je známa celá řada látek, které tím či oním mechanismem přispívají k udržení optimální hladiny glukózy v krvi, čímž brání rozvoji diabetu, především diabetu 2. typu. Rostlina Gymnema sylvestre a výtažky z ní, pro které se užívá rovněž název gurmar (z hidnštiny – „zabíjí cukr“), mezi nimi ale vynikají řadou předností. Je to především nízké dávkování, finanční dostupnost, zdravotní bezpečnost a velmi rychlý účinek. Dobře se také snáší se všemi antidiabetickými léčivy a může s vědomím lékaře napomoci ke snížení jejich dávkování. Ideálním uživatelem je člověk, jehož hladina glukózy v krvi začíná překračovat 6,3 mmol/l, nebo diabetik 2. typu bez komplikací.

Autor: Shutterstock
       

TAKÉ PŘI HUBNUTÍ

Jedinečnou vlastností gymnemových kyselin je schopnost znecitlivět chuťové buňky, které reagují na sladké potraviny. Jejich konzumaci lze tak bez přemáhání omezit a tím i podpořit úbytek na váze.

Standardizovaný výtažek gymnemových kyselin byl zařazen do lékopisů a jako takový je dnes dodáván na trh v podobě doplňků stravy a v mimoevropských zemích i v podobě léků.