Nejrizikovější skupinou pro vznik zápalu plic jsou přitom senioři. Zejména po 65. roku věku výrazně klesá funkčnost imunitního systému. Jeho odolnost se s přibývajícím věkem snižuje až na úroveň obranyschopnosti kojenců. Předpokladem úspěšné léčby je včasné odhalení onemocnění. Bohužel pneumonie se může zpočátku jevit jako obyčejná chřipka.

KDYŽ ANTIBIOTIKA NEPOMÁHAJÍ

Léčbu zápalu plic v řadě zemí komplikuje především tzv. antibiotická rezistence. Užívání antibiotik k léčbě běžných onemocnění způsobuje, že si organismus na léky přivykne. Má-li člověk sklony k časté nemocnosti, při závažném onemocnění už antibiotika nezaberou, jak by lékař a pacient potřebovali a očekávali. Doba léčby se tak prodlužuje a často ji doprovází střídání léků ve snaze najít ten nejúčinnější.

Autor: Shutterstock.com

NEJOHROŽENĚJŠÍ SKUPINA

Pneumokokové bakterie, které stojí za významnou částí zápalů plic, se šíří i běžným kýchnutím. Riziku vzniku pneumokokového zápalu plic jsou tak vystaveni především senioři žijící v domovech s pečovatelskou službou a hospitalizovaní senioři. Zápal plic velmi ohrožuje pacienty připoutané dlouhodobě na lůžko, u nichž přichází většinou jako vedlejší komplikace. Oslabený organismus se s pneumonií vypořádává jen těžko. Proto se není čemu divit, že na závažné, tzv. invazivní, formy zápalů plic umírá zhruba 20 % pacientů, kteří jsou touto formou pneumonie zasaženi.

ČEŠI ZAOSTÁVAJÍ

Proti nejčastějšímu původci zápalu plic – bakterii pneumokoka – se lze účinně chránit. Lékaři doporučují zejména lidem po 65. roku věku očkování. Evropský průměr proočkovanosti proti pneumokokům je 20 – 30 %. V sousedním Německu je proočkováno dokonce 50 % seniorů, ve Velké Británii 70 %! V Čechách je to jen přibližně 1 %! Od loňského roku přitom seniorům nad 65 let přispívají na tuto formu ochrany všechny zdravotní pojišťovny.