V České republice ročně onemocní jakýmkoliv zápalem plic kolem 100 000 osob. V případě pneumokokových zápalů plic, kdy se bakterie dostane i do krve, může dojít až u 20 % takto nemocných k úmrtí. Léčbu komplikuje tzv. antibiotická rezistence. Laicky řečeno – čím více se antibiotika nasazují, tím menší účinnost mají. Člověk, který prodělal zápal plic, má navíc čtyřikrát vyšší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění.

Nejohroženější skupina

Nejčastějším původcem zápalu plic jsou pneumokoky, mohou za celou třetinu těchto onemocnění. Nejohroženější skupinou jsou přitom lidé starší 65 let. Obranyschopnost imunitního systému totiž s věkem klesá, výskyt pneumokokových onemocnění je v této věkové kategorii také nejvyšší. Pro příklad: v loňském roce proběhla v české populaci necelá polovina závažných forem tohoto onemocnění právě u seniorů.

Autor: Shutterstock

Oobtížně se odhaduje

Období, které je pro nákazu pneumokoky rizikové, právě nastává – nejvíce řádí na podzim a v zimě. Přenáší se snadno – mluvou nebo kýchnutím, lze si je tak snadno přinést z většího kolektivu lidí, ze zaměstnání i ze školy. Onemocnění se odhaluje obtížně. Počáteční příznaky pneumokokového zápalu plic jsou totožné s příznaky běžné chřipky…

Proti zásadním typům pneumokoků ale existuje ochrana v podobě očkování. Proočkovanost v Česku je však mizivá. Z lidí starších 65 let se proti pneumokokům chrání jen necelé 1 %.            

Co je pneumonie?

Pneumonie neboli zápal plic je závažné zánětlivé onemocnění plic, při kterém jsou napadeny především plicní sklípky. Je velmi infekční a způsobují je nejčastěji bakterie nebo viry, méně často jiné mikroorganismy. Nejčastější příčinou je bakterie Streptococcocus pneumoniae. Zápal plic je diagnostikován obvykle snímkováním plic pomocí rentgenu. Bakteriální zápaly plic jsou léčeny antibiotiky, ovšem v případě antibiotické resistence tato léčba není úspěšná.