V posledních několika letech nebyla situace nováčků pracovního trhu nijak růžová. Krize dopadla i na ně. „Výrazně větší problémy s nezaměstnaností absolventů nastaly po příchodu nové vlny absolventů od září 2009, kdy bylo na úřadech práce evidováno již 38 tisíc absolventů škol,“ uvádí Daniela Chamoutová, která je spoluautorkou publikace Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním - 2011. Přesto se ale podle ní situace v současnosti sice pomalu, ale přece jen zlepšuje.

„Nejsnadněji nacházejí uplatnění absolventi zdravotnických a technických oborů, vysoká míra nezaměstnanosti zůstává i nadále ve stavebních oborech, kde postihuje hlavně vyučené absolventy,“ říká Zoja Franklová z Národního ústavu pro vzdělávání, který publikaci vydal.

Skvělé postavení na trhu práce mají absolventi elektrotechnických oborů středních škol, a to jak vyučení, tak maturanti i absolventi nástavbového studia. Sázka na jistotu je i studium strojírenských oborů.

Podstatně hůře jsou ale na tom absolventi stavebních oborů. Kvůli krizi se méně staví a firmy dávají přednost osvědčeným pracantům před nováčky bez praxe. Vysoká nezaměstnanost je pak i u absolventů zemědělských oborů.

Tam se překvapivě obtížně »chytají« maturanti a lepší situace je u vyučených. Obecně jsou na tom ale nováčci s výučním listem špatně. Každý pátý je bez práce.

Kdo a jaké má šance

Školu nebo učňovský obor je nutné vybírat pečlivě. Nejde jen o to, aby studenta nebo učně bavil, ale také o to, aby po jeho skončení našel uplatnění. Informace o tom, kdo si v uplynulých třech letech hledal práci snadno a kdo měl a má problémy poskytl Blesku Národní ústav pro vzdělávání.

*Maturitní obory

V průměru posledních tří let bylo nejobtížnější získat zaměstnání pro absolventy maturitních oborů připravujících pro zpracování dřeva, zemědělství, kožedělnou výrobu, textilní výrobu a ekologii.

Naopak poměrně snadno získávali zaměstnání absolventi zdravotnických, chemických a elektrotechnických oborů.

*Učební obory

Obtíže se získáním zaměstnání měli absolventi kožedělných a textilních oborů, v menší míře pak oborů připravujících pro zpracování dřeva, potravinářských a stavebních oborů.

Z hlediska možnosti nalezení zaměstnání na tom byli nejlépe vyučení v oborech zaměřených na hutnictví a slévárenství, v polygrafických oborech, dále pak v elektrotechnických, uměleckořemeslných a strojírenských oborech.