Státní pomoc se má týkat i zahraničních automobilek s výrobními závody na francouzském území. Firmy ale musejí slíbit, že nebudou stěhovat své výrobní závody na východ s levnější pracovní silou.
V úterý se mají setkat představitelé státu, automobilových výrobců, subdodavatelů a odborů, aby se domluvili na vypracování nejúčinnějších opatření, která by vyhovovala všem zúčastněným stranám. Konkrétní kroky by měly být oznámeny počátkem února. Případné přímé státní investice do automobilového průmyslu mohou ovšem narazit na výhrady Evropské komise.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v minulých týdnech opakovaně zdůrazňoval, že nenechá padnout tamější automobilový průmysl, na kterém je přímo či nepřímo závislých deset procent zaměstnaných Francouzů, tedy 2,5 milionu lidí. Stát vidí řešení v tom, že napumpuje do odvětví v krizi
Koncerny PSA Peugeot Citroën a státní Renault hlavně očekávají, že stát "domluví" bankám, aby svoje peníze nepůjčovaly tak draho, jak to dělají kvůli zvýšeným ekonomickým rizikům. V době, kdy se automobilky potýkají s propadem tržeb z prodeje vozidel a kdy jsou jejich vyhlídky nevalné, je to ovšem možné bankám vysvětlit jedině tím, že stát se stane ručitelem za peníze, které by se jim také nemusely vrátit.
Například podle zástupců Renaultu není přijatelné, aby banky půjčovaly na úrok, který v současnosti dosahuje osmi procent. Výrobci tvrdí, že banky přehánějí úvěrová rizika, jimiž vyšší úroky zdůvodňují. Automobilky potřebují likviditu hlavně na financování splátkového prodeje vozidel. Ve Francii se soukromníkům prodává na splátky 75 procent aut. Další náklady jsou spojené se skladovými zásobami nových vozidel u koncesionářů. Jestliže dceřiná kreditní firma PSA Finance potřebuje na svou činnost pět miliard eur ročně, RCI od Renaultu tři miliardy. A obě obdržely od státu zatím jen 500 milionů eur.
Automobilové koncerny čekají také na zásahy státu, jež by obnovily jejich konkurenceschopnost, která vůči Německu klesla o 30 procent. Produktivitu práce ve Francii podle nich podemílají vysoké sociální náklady na zaměstnance na bedrech zaměstnavatelů, daňové poplatky a omezení pracovní doby - pověstný 35hodinový pracovní týden trápí všechna pracoviště se směnným provozem.
Automobilky počítají se státní pomocí také ohledně své schopnosti přežít v dlouhodobějším horizontu. Prosadit se na automobilovém trhu by měly s vozidly s téměř nebo úplně nulovými emisemi, stoprocentní výrobní automatizací a recyklovatelností. Náklady na výzkum, který by přinesl motory příslušných parametrů, by ovšem nesl hlavně stát, který slíbil, že se v tom bude angažovat. Vzniká také jakýsi záruční fond s 300 miliony eur, ze kterého se má pomáhat v případě akutního nedostatku peněz - dvě třetiny ale do něho mají dát PSA Peugeot Citroën a Renault.
Vláda ovšem za svou pomoc čeká závazky. Koncerny nesmí stěhovat své výrobní haly do ciziny s levnější pracovní silou či svoje závody uzavírat. Také nemají dostávat pod tlak své subdodavatele zejména v protahování platebních lhůt.
Jestliže PSA Peugeot Citroën a Renault slibují, že nic stěhovat nebudou, již řadu let expandují téměř výhradně v zahraničí. Z vozidel značky Renault prodaných loni ve světě jich jen 44 procent bylo vyrobeno ve Francii, 30 procent ve zbytku Evropy a pětina mimo starý kontinent. Dovoz aut do Francie už převýšil vývoz, což vytvořilo koncem loňského listopadu deficit 4,4 miliardy eur.
