Výrazněji postihovat "dětskou" kriminalitu má nový zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy. Návrh novely počítá s tím, že se delikvencí dětí, mladistvých a takzvaných mladých dospělých do 21 let budou zabývat specializovaní soudci. Naopak by se neměla snížit věková hranice trestní odpovědnosti pod současných 15 let. Zákon, který předložil ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš minulý týdně vládě, však umožní zřízení tzv. soudů mládeže. Tím by se měla vyřešit otázka kritizovaného snížení věkové hranice pro odpovědnost. "Trestná činnost dětí a mládeže je fenomén a musíme na ni proto reagovat. Nehodláme ale snižovat věkovou hranici pod patnáct let. Chceme však, aby i takto mladí lidé nesli za své jednání odpovědnost. A to prostřednictvím těchto soudů," zdůraznil ministr. Kultivované evropské státy prý mají zákony, které soudnictví nad mládeží chápou jako věc, kterou společnost potřebuje a co odpovídajícím způsobem reaguje na trestnou činnost dětí a mládeže. "Kriminalizace dětského jednání mi nepřijde vhodná," dodal. Pokud návrh zákona projde v navržené podobě, zahájí soud mládeže řízení s osobou mladší 15 let, která se dopustí trestného činu, na návrh státního zástupce. Soudce by v takovém případě přistoupil k určitým opatřením - výchovným, dozorovým. Vždy podle závažnosti deliktu. Ve výjimečných případech by mohl uložit ochrannou výchovu. To předpokládá vyškolení asi třiceti soudců okresních senátů v Justiční akademii, kteří by se na kriminalitu mládeže zaměřili. "Školit by se ale také mohli i státní zástupci a v případě, že projeví resort vnitra zájem, také policisté," doplnil Bureš. Náklady na vytvoření soudů mládeže ministerstvo odhaduje na částku nižší než 150 miliónů korun. Rozporuplné reakce návrh zákona vyvolal v poslanecké sněmovně. Zatímco pravice soudy odmítá, levice by je podpořila. "Nejsem si jist, zda tento návrh přinese nějaký užitek. Rozhodně to problémy delikventů nevyřeší," tvrdí poslanec ODS Marek Benda. Naopak Zuzka Rujbrová (KSČM) je přesvědčena o správnosti soudů.