Naprostou většinu tragických úmrtí v české armádě lze přičíst na vrub dopravních nehod. Loni zemřelo v uniformě celkem 11 vojáků v základní službě. Právě sedm z nich zahynulo jako řidiči, spolucestující nebo chodci při dopravních nehodách. Letos si březnová tragédie na silnici mezi Prahou a Slaným vyžádala dva mrtvé vojáky. Jen slabou náplastí na bolest je pár tisíc korun, které stát vyplatí pozůstalým. V armádě loni zemřeli také tři vojáci, kteří vážně onemocněli. Jedenáctý ze záklaďáků se zastřelil ve stráži. "V souvislosti se službou zemřeli ale pouze dva lidé. Jeden muž spáchal sebevraždu, další zkolaboval při výcviku," tvrdí Pavel Boháč z tiskového služby ministerstva obrany. Pozůstalým, pokud o to armádu požádají, se mrtvý syn vrátí z vojny domů v zinkové rakvi, na kterou útvar poskytne pozůstalým několik stovek korun. "Příslušný útvar zaplatí nutné výdaje za jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků za převoz do místa pohřbu," ukládá armádě zákon. Taková rakev stojí zhruba osm tisíc korun. Pokud by pozůstalí souhlasili s pohřbem v posádce, kde jejich syn sloužil, armáda mu vystrojí pouze jednoduchý pohřeb za pár tisícovek korun. Jaké jsou nároky pozůstalých v případě tragického úmrtí vojáka? Jestliže voják následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je stát povinen poskytnout pozůstalým finanční náhradu. Ta se může pohybovat od několika tisíc až po desítky tisíc korun. "Jsou to náklady na výživu pozůstalých, jejich jednorázové odškodnění i mimořádné odškodnění," píše se v zákoně. O všem nakonec rozhodují úředníci a komise. "Takové tahanice jsou někdy hrozné a ponižující. Žádné peníze nám ale syna nevrátí," vzpomíná na jednání s úřady jedna z matek, jejíž syn v armádě zahynul. Zákon pamatuje i na další smutné věci. Stát má zaplatit nejbližším příbuzným rodiny zahynuvšího vojáka také třetinu nákladů za smuteční šaty. Peníze na zřízení pomníku nebo desky na hrob vojáka ale nesmí podle úřadů nikdy překročit čtyřnásobek minimální mzdy.